Černická obora

Zdroje k infoboxu
Zdroje k infoboxu
Přírodní památka
Černická obora
IUCN kategorie IV (Oblast výskytu druhu)
Pohled z rozcestí silnic před golfovým klubem
Pohled z rozcestí silnic před golfovým klubem
Základní informace
Vyhlášení10. června 1926
Nadm. výška480–500 m n. m.
Rozloha9,27 ha[1]
Poloha
StátČeskoČesko Česko
OkresTábor
UmístěníSudoměřice u Bechyně
Souřadnice49°17′32,64″ s. š., 14°33′38,52″ v. d.
Černická obora
Černická obora
Další informace
Kód2452
Logo Wikimedia Commons Obrázky, zvuky či videa na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Tento box:
  • zobrazit
  • diskuse
Přírodní památky v Česku

Černická obora je obora a přírodní památka v okrese Tábor v Jihočeském kraji, okolo dnes již zaniklé obce Černice na území přírodního parku Černická obora.[2] Chráněná oblast se rozkládá na území 11,53 hektaru.[3] Důvodem ochrany je oblast staré obory, ve které se zachoval smíšený porost tvořený převážně habry a duby.[4] Současně zde rostou vzrostlé borovice lesní, smrky a jedle bělokoré.[3]

Historie

Vzrostlý dub na okraji památky

První zmínky o oblasti obory pocházejí z roku 1585, kdy se zde chovali bažanti.[3] Vznik původní obory sahá do konce 16. století, kdy v roce 1586 byla založena Petrem Vokem z Rožmberka jako místo, kde se měla chovat černá zvěř, jeleni a daňci a to na ploše 11 × 4,4 kilometru.[3] Již v roce 1880 na území obory vznikla přírodní rezervace, která se stala jednou z nejstarších rezervací na území Česka.[2] Původně se na území budoucí obory nacházela vesnice Černošice, od které má i svůj název. Jako její doklad zde stojí pouze barokní lovecký zámeček, který byl vystaven v 60. letech 18. století na základech původně renesančního zámečku.[2] Vyjma Černošic vzniku obory musely ustoupit i obce Benešov a Obrovka.[3] Obyvatelstvo z těchto třech vesnic bylo přestěhováno do nově založené osady Nová Ves.

Přírodní památka byla vyhlášena v roce 1933 na ploše 11,51 ha, ale ochrany se oblasti dostávalo již od roku 1880. Od této doby byla chráněna majitelem panství. Oblast se nechává v podstatě bez zásahu a spadlé dřevo není z lesa odstraňováno.[3]

Přístup

Památka je snadno dosažitelná po silnici vedoucí z Bechyně do Soběslavi a to ve vzdálenosti přibližně 1,5 km východně od obce Sudoměřice u Bechyně. Je zde naučná stezka Černická obora.[5]

Okolo přírodní památky se nachází obora rozkládající se na ploše 2000 ha, původně velikost dosahovala až 4500 ha, která je i součástí přírodního parku Černická obora. Od roku 1971 již není obora ohrazena.[3] Je zde také golfové hřiště.[6]

Odkazy

Reference

  1. Digitální registr Ústředního seznamu ochrany přírody. Dostupné online. [cit. 2023-11-02].
  2. a b c Jižní Čechy a Šumava – Černická obora [online]. [cit. 2009-02-12]. Dostupné online. 
  3. a b c d e f g Panství Bechyně – Černická obora [online]. [cit. 2009-02-12]. Dostupné online. 
  4. BIOLIB - Černická obora [online]. [cit. 2009-02-12]. Dostupné online. 
  5. Černická obora. www.toulava.cz [online]. [cit. 2022-03-17]. Dostupné online. 
  6. Hřiště. www.resort-bechyne.cz [online]. [cit. 2024-07-25]. Dostupné online. 

Literatura

  • ALBRECHT, Josef, a kol. Českobudějovicko. Redakce Peter Mackovčin, Josef Albrecht. Praha: Agentura ochrany přírody a krajiny ČR a EkoCentrum Brno, 2003. 807 s. (Chráněná území České republiky; sv. VIII. Českobudějovicko). ISBN 80-86064-65-4. S. 433. 

Externí odkazy

Chráněná území v okrese Tábor
Přírodní parky
Černická obora • Jistebnická vrchovina • Kukle • Plziny • Polánka • Turovecký les
Chráněné krajinné oblasti
Národní přírodní památky
Přírodní rezervace
Přírodní památky
Černická obora • Černýšovické jalovce • Doubí u Žíšova • Farářský rybník • Granátová skála • Hroby • Jesení • Kozí vršek • Kozlov • Kutiny • Luna • Lužnice • Nový rybník u Soběslavi • Ostrov Markéta • Stříbrná Huť • Tábor – Zahrádka • Údolí Lužnice a Vlásenického potoka • Veselská blata • Vlašimská Blanice • Zeman • Židova strouha
Autoritní data Editovat na Wikidatech