Alois von Spens-Booden
Alois von Spens-Booden | |
---|---|
Doživotní člen rakouské Panské sněmovny | |
Ve funkci: 1905 – 1918 | |
Panovník | František Josef I., Karel I. |
Ministr spravedlnosti Předlitavska | |
Ve funkci: 19. ledna 1900 – 16. října 1902 | |
Panovník | František Josef I. |
Předseda vlády | Ernest von Koerber |
Předchůdce | Ferdinand von Schrott |
Nástupce | Ernest von Koerber (jako správce) |
12. moravský místodržitel | |
Ve funkci: podzim 1893 – 1900 | |
Panovník | František Josef I. |
Předchůdce | Hermann von Loebl |
Nástupce | Karel Emanuel ze Žerotína |
Narození | 7. července 1835 Těšín Rakouské císařství Rakouské císařství |
Úmrtí | 2. dubna 1919 (ve věku 83 let) Vídeň Rakousko Rakousko |
Choť | Antonie von Kuenburg |
Rodiče | Emanuel von Spens-Booden starší a Anna von Glässer |
Příbuzní | bratr: Emanuel von Spens-Booden (1831–1926) |
Alma mater | Olomoucká univerzita Karlo-Ferdinandova univerzita Vídeňská univerzita |
Profese | soudce a politik |
Commons | Alois von Spens-Boden |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Maria Alois Traugott Emanuel von Spens-Booden, též Alois Spens z Boodenu nebo Alois svobodný pán von Spens-Booden[1] (7. července 1835 Těšín – 2. dubna 1919 Vídeň), byl rakousko-uherský, respektive předlitavský soudce, státní úředník a politik, na konci 19. století moravský místodržící, v letech 1900–1902 ministr spravedlnosti Předlitavska ve vládě Ernesta von Koerbera.
Biografie
Pocházel ze šlechtické rodiny Spensů z Boodenu. Studoval práva na Olomoucké univerzitě, Karlo-Ferdinandově univerzitě v Praze a na Vídeňské univerzitě (1853–1857). V letech 1860–1864 působil jako okresní soudní aktuár v Čechách, pak až do roku 1872 pracoval na zemském soudu v Praze. Od roce 1872 byl radou zemského civilního soudu v Praze. V letech 1884–1890 byl prezidentem krajského soudu v Chebu. Od roku 1875 kromě toho zasedal ve vedení ústavu šlechtičen na Novém Městě pražském. V roce 1890 byl povolán na post na vrchním soudním dvoru ve Vídni a již roku 1891 přešel na post sekčního šéfa ministerstva spravedlnosti. Na podzim 1893 se stal moravským místodržícím coby kompromisní kandidát v době vyhrocené česko-německé polarizace, mimo jiné i proto, že ovládal oba zemské jazyky.[2]
Vrchol jeho politické kariéry nastal na počátku 20. století, kdy se za vlády Ernesta von Koerbera stal ministrem spravedlnosti. Funkci zastával v období 19. ledna 1900 – 16. října 1902.[3] Hned na počátku svého mandátu byl pověřen vedením zprostředkovatelské mise při velké stávce v ostravském uhelném revíru.[4] Profiloval se jako nestranický ministr, třebaže názorově měl blízko k německé liberální levici. Jako ministr se podílel na pokračující demontáži Badeniho jazykových nařízení. Věnoval se i otázce reformy vzdělávání soudců. Ve funkci ministra skončil kvůli nemoci, která dále zhoršila jeho neschopnost politického manévrování.[2]
V roce 1905 byl jmenován doživotním členem Panské sněmovny.[2]
Jeho bratr Emanuel von Spens-Booden (1831–1926) působil jako moravský politik a majitel velkostatku v Ropici.[2]
V květnu 1862 se na zámku v Branticích oženil s hraběnkou Antonií von Küenburg (1836–1902). Z manželství se narodila jediná dcera Gisela (1863–1914), která se provdala za Karla Sobka z Kornic (1850–1922).
Alois svobodný pán von Spens-Booden zemřel ve Vídni 2. dubna 1919. O šest dní později byl pohřben po boku své manželky v rodinné hrobce na městském hřbitově v Opavě.[5][6]
Odkazy
Reference
- ↑ http://encyklopedie.brna.cz/home-mmb/?acc=profil_udalosti&load=1862
- ↑ a b c d Österreichisches Biographisches Lexikon 1815-1950, S, s. 16. [online]. biographien.ac.at [cit. 2013-03-06]. Dostupné online. (německy)
- ↑ kol. aut.: Československé dějiny v datech. Praha: Svoboda, 1987. ISBN 80-7239-178-X. S. 589–590.
- ↑ Prohraná stávka se tiše měnila ve vítězství [online]. moravskoslezsky.denik.cz [cit. 2013-03-06]. Dostupné online.
- ↑ heraldica.cz: Rod Spens. www.heraldica.cz [online]. [cit. 2024-02-07]. Dostupné online.
- ↑ S.R.O, WebActive. Spens-Booden Alois. Statutární město Opava [online]. [cit. 2024-02-07]. Dostupné online.
Externí odkazy
- Obrázky, zvuky či videa k tématu Alois von Spens-Booden na Wikimedia Commons
První vláda Ernesta Koerbera (1900–1904) | |
---|---|
Předseda vlády Předlitavska | Ernest von Koerber (19. ledna 1900 – 31. prosince 1904) |
Ministři Předlitavska | Ernest von Koerber (vnitro; správce) • Eugen von Böhm-Bawerk (finance) •→ Mansuet Kosel (finance) • Wilhelm von Hartel (kult a vyučování) • Alois von Spens-Booden (spravedlnost) •→ Ernest von Koerber (spravedlnost; správce) • Guido von Call (obchod) • Karl von Giovanelli (zemědělství) •→ Ferdinand Maria Heinrich von Buquoy (zemědělství) • Zeno Welsersheimb (zeměbrana) • Heinrich von Wittek (železnice) • Leonard Piętak (haličské záležitosti) • Antonín Rezek (český krajan) •→ Antonín Randa (český krajan) |
Společní ministři Rakousko-Uherska | Agenor Gołuchowski (zahraniční věci) • Edmund von Krieghammer (válka) •→ Heinrich von Pitreich (válka) • Benjámin Kállay (finance) •→ Agenor Gołuchowski (finance) •→ István Burián (finance) |
Místodržitelé Moravského markrabství (1850–1918) | |
---|---|
1. Leopold Lažanský z Bukové (1849–1860) • 2. Anton Forgách (1860) • 3. Gustav Ignác Chorinský (1860–1862) • 4. Adolf von Poche (1862–1870) • 5. Zikmund z Thun-Hohensteinu (1870–1872) • 6. Philipp Weber von Ebenhof (1872–1874) • 7. Ludwig von Possinger (1874–1880) • 8. Franz Kallina von Urbanow (1880) • 9. Karl Korb von Weidenheim (1880–1881) • 10. Bedřich Ervín z Schönbornu (1881–1888) • 11. Hermann von Loebl (1888–1893) • 12. Alois von Spens-Booden (1893–1900) • 13. Karel Emanuel ze Žerotína (1900–1906) • Hermann von Pillersdorf (1906–1907) • 14. Karl Heinold (1908–1911) • 15. Oktavian Regner von Bleyleben (1911–1915) • 16. Karl Heinold (1915–1918) | |
kurzivou a zároveň neočíslovaní – pověřeni správou úřadu |