Borovnice (okres Trutnov)

Borovnice
Pohled na střed obce s kostelem sv. Víta a památným stromem
znakvlajka
Lokalita
Status	obec
Pověřená obec	Dvůr Králové nad Labem
Obec s rozšířenou působností	Dvůr Králové nad Labem (správní obvod)
Okres	Trutnov
Kraj	Královéhradecký
Historická země	Čechy
Stát	Česko Česko
Zeměpisné souřadnice	50°30′33″ s. š., 15°37′2″ v. d.
Základní informace
Počet obyvatel	380 (2024)[1]
Rozloha	9,77 km²[2]
Katastrální území	Borovnice u Staré Paky
Nadmořská výška	481 m n. m.
PSČ	544 77
Počet domů	160 (2021)[3]
Počet částí obce	1
Počet k. ú.	1
Počet ZSJ	1
Kontakt
Adresa obecního úřadu	Borovnice 39 544 77 Borovnice u Staré Paky [email protected]
Starostka	Eva Tajbrová
Oficiální web: www.borovnice.cz
Borovnice
Další údaje
Kód obce	579092
Kód části obce	7854
Geodata (OSM)	OSM, WMF
multimediální obsah na Commons
Zdroje k infoboxu a českým sídlům. Některá data mohou pocházet z datové položky.

Obec Borovnice (něm. Groß Borowitz) se nachází v okrese Trutnov, kraj Královéhradecký, zhruba mezi Novou Pakou a Hostinným. Rozprostírá se v členité Podkrkonošské pahorkatině v údolí pod Čisteckou hůrou a spolu s okolními obcemi patří do regionu Podzvičinsko, který leží mezi Českým rájem a Babiččiným údolím. Žije zde 380^[1] obyvatel.

V obci pramení Borecký potok, který protéká celou obcí a nakonec se vlévá přímo do Labe, a jižně nad obcí pod kopci Kazabrud (516 m n. m.) a Jelení hřbet (501 m n. m.) pramení řeka Javorka.

První písemná zmínka o obci pochází z roku 1382. Dle typu zástavby se jedná o lesní lánovou ves.^[4] Původ jména osady pochází dle pověsti od velkého borového lesa, kterým prý byla celá krajina zalesněna. Ve starších dokumentech je obec uváděna také jako Velká Borovnice nebo i Hrubá Borovnice (Grossborowitz), na rozdíl od sousední Malé Borovnice – Borovničky (Kleinborowitz).

Podle obecní kroniky, založené v roce 1923 řídícím učitelem Josefem Endtem a psané německy (Gedenkbuch Grossborowitz)^[5] osada vznikla již v roce 1380, prvním majitelem byl Johan Pecka z Pecky. V 15. století patřila osada jako součást panství Pecka Bořitskému z Bořice, v 16. století bratřím Litoborským z Chlumu a v roce 1620 Kryštofu Harantovi z Polžic a Bezdružic. Tomu byl v roce 1621 majetek zkonfiskován a prodán Albrechtu z Valdštejna. Ten v roce 1627 ve Valdicích u Jičína založil kartuziánský klášter, kterému Pecku a k ní patřící Borovnici daroval. Pouze nejnižší, východní část osady patřila k panství Horní Branná, proto se této části říkalo „Branná“ (německy Brennei).

Po zrušení kláštera císařem Josefem II. v roce 1782 byl statek Pecka s Borovnicí předán církevním fondům a v roce 1824 je odkoupil kníže Ferdinand Trauttmansdorff.

V letech 1857–1858 byla v borovnickém údolí postavena železniční trať, zastávka v obci byla zřízena roku 1886.

V roce 1900 byla Borovnice oficiálně považována za obec německou.^[6] To potvrdilo i sčítání lidu v roce 1930, kdy ze 1185 osob se 1115 hlásilo k německé národnosti. V období Protektorátu byla Borovnice součástí Sudet, jejichž výběžek zasahoval od Hostinného (německy Arnau) právě do borovnického údolí. V souvislosti s tím pak někteří obyvatelé museli po válce v roce 1946 z Borovnice odejít a do uvolněných domů se přistěhovaly české rodiny.^[5]

• Barokní jednolodní kostel svatého Víta z let 1720–1722
• Socha Panny Marie v blízkosti kostela, socha sv. Jana Nepomuckého na východním konci obce
• Větrný mlýn – replika posledního mlýna německého typu v Čechách, zaniklého v roce 1968; stavba repliky byla dokončena v roce 2020. Mlýn se nachází v Třešňovce (nad vlakovou stanicí)
• Bývalý větrný mlýn, dnes Památník větrného mlýna
• Pruský kříž s upomínkou na válku v roce 1866
• Pramen Javorky nejvýše položený, většinou suchý
• Pramen Javorky turistický (Žebrácká studánka), dole v Myší díře
• U červeného kříže – zde byla Švédy vypálená vesnice Vidovice, označeno červeným dřevěným křížem
• Zlatnice (kaplička s křížovou cestou a málo patrné zbytky zlatého dolu)
• Nejvýše položený bod na železniční trati Pardubice – Jaroměř – Liberec (zhruba 508 m n. m.)^[7]
• Památný dub v Borovnici (dub zimní, Quercus petraea) s obvodem kmene 390 cm a odhadovaným stářím 200 let (v roce 2009)^[8]
• Roubené chalupy s vyřezávanými lomenicemi z konce 18. a začátku 19. století

• Tradiční oslavy Dne vítězství: Ohňostroj a pohádková cesta při příležitosti oslav Dne vítězství 8. 5.
• Svatovítská pouť (vždy v týdnu, kdy slaví svátek Vít 15. 6.)
• Pouťové putování do Zlatnice
• Jarní výstup na Čisteckou hůru (588 m n. m.)
• Pálení čarodějnic na fotbalovém hřišti
• Dětský den na fotbalovém hřišti
• Hasičský ples a Borovnická tancovačka v restauraci „U Myšáka“
• Divadelní představení konané vždy v říjnu na posvícení
• Slavnostní rozsvícení vánočního stromu aneb Borovnický adventní řízek
• Vánoční výstava vyřezávaného ovoce a fotografií v restauraci „U Myšáka“
• Bigbeatové festivaly v restauraci „U Myšáka“
• Vánoční koncert v kostele sv. Víta

• 
  Památný dub naproti kostelu
• 
  Kostel sv. Víta
• 
  Kostel sv. Víta zevnitř při velikonoční bohoslužbě
• 
  Venkovské stavení č. p. 22
• 
  Replika větrného mlýna německého typu
• 
  Letecký pohled

• KUDRNÁČ, Václav. Úplný adresář a popis politického okresu Jičínského. Turnov: Václav Kudrnáč, 1900. 278 s. Dostupné online. S. 188–190. 
• HAKEL, Augustin. Ortsbuch von Kleinborowitz, Grossborowitz, Stupna, Widach und Nedarsch: Gemeinden an der deutsch-tschechischen Sprachgrenze im Vorland des Riesengebirges. 2. vyd. Burgau: Eigenverlag, 2019. 252 s. Dostupné online. S. 73–157. (německy) 

• Obrázky, zvuky či videa k tématu Borovnice na Wikimedia Commons
• Borovnice: oficiální stránky obce
• Borovnice v Registru územní identifikace, adres a nemovitostí (RÚIAN)

Tento článek je příliš stručný nebo postrádá důležité informace. Pomozte Wikipedii tím, že jej vhodně rozšíříte. Nevkládejte však bez oprávnění cizí texty.