Buš (okres Praha-západ)

Buš
Začátek obce od Slap
Začátek obce od Slap
Znak obce BušVlajka obce Buš
znakvlajka
Lokalita
Statusobec
Pověřená obecJílové u Prahy
Obec s rozšířenou působnostíČernošice
(správní obvod)
OkresPraha-západ
KrajStředočeský
Historická zeměČechy
StátČeskoČesko Česko
Zeměpisné souřadnice49°48′12″ s. š., 14°23′1″ v. d.
Základní informace
Počet obyvatel333 (2024)[1]
Rozloha6,85 km²[2]
Katastrální územíBuš
Nadmořská výška345 m n. m.
PSČ252 08
Počet domů160 (2021)[3]
Počet částí obce1
Počet k. ú.1
Počet ZSJ2
Kontakt
Adresa obecního úřaduBuš 8
252 08 Slapy nad Vltavou
[email protected]
StarostaIng. Miloslav Laštovka
Oficiální web: www.obecbus.cz
Buš na mapě
Buš
Buš
Další údaje
Kód obce540048
Kód části obce16250
Geodata (OSM)OSM, WMF
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Jak číst infobox Zdroje k infoboxu a českým sídlům.
Některá data mohou pocházet z datové položky.
PS Šebův dub, pohled od východu

Buš (německy Busch) je obec okrese Praha-západ ve Středočeském kraji, asi 29 km jižně od Prahy. Žije zde 333[1] obyvatel.

Historie

První písemná zmínka o obci pochází z roku 1292, kdy ves vlastnil kněžský cisterciácký řád, resp. zbraslavský klášter (zakládací listina 10. srpna 1292), kterému ji daroval král Václav II. při jeho založení. V roce 1436 císař Zikmund Lucemburský připsal obec Jakubovi z Řitky. Po husitských válkách zbraslavský klášter obec vykoupil a měl ji v držení až do roku 1785, kdy císař Josef II. rozhodnutím ze dne 24. září klášter zrušil. Od té doby patřila obec ke slapskému statku, který byl spravován náboženským fondem. Roku 1825 koupil panství Karel Bedřich baron Korb z Weidenheimu. V roce 1881 bylo panství prodáno Bedřichu Westphalenovi z Fürstenbergu. Poslední člen rodu Westphalenů Theobald prodal slapský velkostatek v prosinci 1917 a novým majitelem se stal průmyslník a bankéř Bohumil Bondy.

Obecní správa

Části obce

  • Buš (k. ú. Buš)

Součástí obce je také základní sídelní jednotka Buš-chatová oblast. K obci patří také Bouska, Hesovna, Jílová, Klíč, Loužka, Na Hlinech, Sladovaře, U Dobré Vody a V Trnovcích.

Sousedními obcemi sídla jsou Slapy, Korkyně, Čím, Rabyně a Nové Dvory.

Do 1. července 1974 byla obec součástí okresu Příbram. Poté přešla v souvislosti s rozšiřováním území hlavního města Prahy do okresu Praha-západ.

Územněsprávní začlenění

Dějiny územněsprávního začleňování zahrnují období od roku 1850 do současnosti. V chronologickém přehledu je uvedena územně administrativní příslušnost obce v roce, kdy ke změně došlo:

  • 1850 země česká, kraj Praha, politický okres Příbram, soudní okres Dobříš[4]
  • 1855 země česká, kraj Praha, soudní okres Dobříš
  • 1868 země česká, politický okres Příbram, soudní okres Dobříš
  • 1939 země česká, Oberlandrat Tábor, politický okres Příbram, soudní okres Dobříš[5]
  • 1942 země česká, Oberlandrat Praha, politický okres Příbram, soudní okres Dobříš[6]
  • 1945 země česká, správní okres Příbram, soudní okres Dobříš[7]
  • 1949 Pražský kraj, okres Dobříš[8]
  • 1960 Středočeský kraj, okres Příbram
  • 1974 Středočeský kraj, okres Praha-západ[9]
  • 2003 Středočeský kraj, obec s rozšířenou působností Černošice

Obecní symboly

Obecní symboly byly uděleny předsedou Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky na základě doporučení Výboru pro vědu, vzdělání, kulturu, mládež a tělovýchovu (VVVKMT) rozhodnutím č. 25 ze dne 10. září 2007.[10] Autorem návrhu znaku a vlajky obce včetně popisu je Arnošt Drozd[11] Slavnostní předání dekretu o udělení znaku a vlajky obci Buš zástupcům obce se konalo 18. prosince 2007.

Společnost

Rok 1932

V obci Buš (234 obyvatel) byly v roce 1932 evidovány tyto živnosti a obchody:[12] družstvo pro rozvod elektrické energie v Buši, 2 hostince, kovář, krejčí, obuvník, 7 rolníků, 2 obchody se smíšeným zbožím, spořitelní a záložní spolek pro Buš, trafika, truhlář.

Obyvatelstvo

Vývoj obyvatelstva

Počet obyvatel je uváděn za Buš podle výsledků sčítání lidu včetně místních části, které k nim v konkrétní době patří. Je patrné, že stejně jako v jiných menších obcích Česka počet obyvatel v posledních letech roste.[13][14] V celé bušské aglomeraci nicméně žije necelých 400 obyvatel.

Vývoj počtu obyvatel podle sčítání lidu[13][14]
1869 1880 1890 1900 1910 1921 1930 1950 1961 1970 1980 1991 2001 2011
337 277 278 294 255 247 234 206 225 186 179 207 210 309
Vývoj počtu domů za roky 1869 - 2011[13][14]
1869 1880 1890 1900 1910 1921 1930 1950 1961 1970 1980 1991 2001 2011
50 37 42 46 47 48 51 75 62 60 58 89 91 130

Pamětihodnosti

  • Boží muka u silnice směrem na Slapy
  • Barokní kaple se zvoničkou z 1. poloviny 19. století (šestiboká kaple se sloupy v průčelí) se nachází na zahradě obecního úřadu.
  • Šebův dub (dub letní) roste na volném prostranství jihozápadně od obce, je pozoruhodný především svým dnes již málo viděným solitérním vzrůstem. Pro svůj vzrůst se řadí mezi nejzajímavější solitéry ve středních Čechách. V roce 1998 byl Šebův dub vyhlášen památným stromem.
    Památný strom Šebův dub

Doprava

Dopravní síť

Do obce vedou silnice III. třídy. Po západní hranici území obce vede silnice II/102 Praha-Zbraslav – Štěchovice – Chotilsko – Nečín – Obory – Kamýk nad Vltavou – Krásná Hora nad Vltavou – Milešov – Milevsko. Železniční trať ani stanice či zastávka na území obce nejsou.

Autobusová doprava 2024

Autobusovou dopravu v obci Buš zajišťuje společnost Arriva Střední Čechy. Obec je součástí Pražské integrované dopravy (PID). V obci se nacházejí zastávky Buš a Buš,Pod Klíčem. Autobusová linka 361 vede z Prahy ze Smíchovského nádraží přes Měchenice, Davli, Štěchovice, Slapy, Buš, Čím, Korkyni, Nový Knín, Mokrovraty, Starou Huť a končí v Dobříši.

Lodní doprava 2024

Na území obce se nachází přístaviště Hrdlička. Lodní doprava Slapy je v provozu od 1. června do 1. září. V červnu jsou plavby pouze o víkendech, v červenci a srpnu každý den.[15]

Reference

  1. a b Český statistický úřad: Počet obyvatel v obcích – k 1. 1. 2024. Praha: Český statistický úřad. 17. května 2024. Dostupné online. [cit. 2024-05-19].
  2. Český statistický úřad: Malý lexikon obcí České republiky – 2017. Český statistický úřad. 15. prosince 2017. Dostupné online. [cit. 2018-08-28].
  3. Český statistický úřad: Výsledky sčítání 2021 – otevřená data. Dostupné online. [cit. 2022-04-18].
  4. Správní uspořádání Předlitavska 1850-1918
  5. Amtliches Deutsches Ortsbuch für das Protektorat Böhmen und Mähren
  6. Nařízení ministra vnitra č. 185/1942 Sb.
  7. Dekret presidenta republiky č. 121/1945 Sb.. aplikace.mvcr.cz [online]. [cit. 28-09-2011]. Dostupné v archivu pořízeném dne 28-09-2011. 
  8. Vládní nařízení č. 3/1949 Sb.. aplikace.mvcr.cz [online]. [cit. 22-05-2011]. Dostupné v archivu pořízeném dne 22-05-2011. 
  9. Oznámení ministra vnitra č. 9/1976 Ú. v.
  10. rozhodnutí č. 25 ze dne 10.9.2007. rekos.psp.cz [online]. [cit. 2013-02-19]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2016-04-23. 
  11. Ing. Arnošt Drozd
  12. Adresář republiky Československé pro průmysl, živnosti, obchod a zemědělství, sestavila a vydala firma Rudolf Mosse, Praha 1932, svazek I, str. 100. (česky a německy)
  13. a b c Historický lexikon obcí České republiky 1869–2005. Svazek I. [s.l.]: Český statistický úřad, 2006. Dostupné online. ISBN 80-250-1311-1. S. 53–54.  Archivováno 16. 7. 2021 na Wayback Machine.
  14. a b c Historický lexikon obcí České republiky 1869–2011 [online]. Český statistický úřad, 2015-12-21 [cit. 2017-01-23]. Dostupné online. 
  15. | Lodnidopravaslapy.cz. www.lodnidopravaslapy.cz [online]. [cit. 2024-08-14]. Dostupné online. 

Literatura

Externí odkazy

Pahýl
Pahýl
Tento článek je příliš stručný nebo postrádá důležité informace.
Pomozte Wikipedii tím, že jej vhodně rozšíříte. Nevkládejte však bez oprávnění cizí texty.
Města, městyse a obce okresu Praha-západ
Bojanovice • Bratřínov • Březová-Oleško • Buš • Černolice • Černošice • Červený Újezd • Číčovice • Čisovice • Davle • Dobrovíz • Dobříč • Dobřichovice • Dolní Břežany • Drahelčice • Holubice • Horoměřice • Hostivice • Hradištko • Hvozdnice • Choteč • Chrášťany • Chýně • Chýnice • Jeneč • Jesenice • Jílové u Prahy • Jíloviště • Jinočany • Kamenný Přívoz • Karlík • Klínec • Kněževes • Kosoř • Kytín • Lety • Libčice nad Vltavou • Libeř • Lichoceves • Líšnice • Měchenice • Mníšek pod Brdy • Nučice • Ohrobec • Okoř • Okrouhlo • Ořech • Petrov • Pohoří • Průhonice • Psáry • Ptice • Roblín • Roztoky • Rudná • Řevnice • Řitka • Slapy • Statenice • Středokluky • Svrkyně • Štěchovice • Tachlovice • Trnová • Třebotov • Tuchoměřice • Tursko • Úholičky • Úhonice • Únětice • Velké Přílepy • Vestec • Vonoklasy • Vrané nad Vltavou • Všenory • Zahořany • Zbuzany • Zlatníky-Hodkovice • Zvole
legenda: město, městys.
Autoritní data Editovat na Wikidatech