Ferdinand II. Medicejský
Ferdinand II. Medicejský | |
---|---|
velkovévoda toskánský | |
Ferdinand II. na portrétu Justa Sustermanse | |
Doba vlády | 1621 – 1670 |
Narození | 14. července 1610 Florencie |
Úmrtí | 23. května 1670 Florencie |
Pohřben | bazilika San Lorenzo ve Florencii |
Předchůdce | Cosimo II. Medicejský |
Nástupce | Cosimo III. Medicejský |
Manželka | Vittoria Della Rovere |
Potomci | Cosimo III. (1642–1723) Francesco Maria (1660–1711) |
Rod | Medicejští |
Otec | Cosimo II. Medicejský |
Matka | Marie Magdalena Habsburská |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Ferdinand II. Medicejský (14. července 1610, Florencie – 23. května 1670, Florencie) byl v letech 1621–1670 toskánský velkovévoda.
Život
Narodil se jako nejstarší syn (druhé dítě), velkovévody Toskánska, Cosima II. Medicejského a jeho manželky velkovévodkyně Marie Magdaleny. Nastoupil na trůn po smrti svého otce 28. února roku 1621. Do roku 1628 vládly za Ferdinanda jako regentky jeho matka a babička velkovévodkyně toskánská Kristina Lotrinská. Dne 26. září roku 1633, si Ferdinand vzal Vittorii della Rovere.
Se svou ženou Vittorií měl dvě děti, které přežily do dospělosti; Cosima v roce 1642 a Francesca Mariu de' Medici v roce 1660.[1] Francesco byl plodem krátkého usmíření. Po narození Cosima se tito dva odcizili; Vittoria přistihla Ferdinanda v posteli s pážetem, hrabětem Brutem della Molera. Ferdinandovy sexuální preference se týkaly převážně mužů. Mezi jeho milence mohl patřit vědec a Ferdinandův osobní lékař Francesco Redi.[2]
Na trůn po jeho smrti nastoupil jeho syn Cosimo III. Medicejský.
Vláda
Zpočátku zůstala jeho vláda pod vlivem jeho matky a babičky. Postupně se stala samostatnější a jeho významným počinem bylo snížení nákladů na velkovévodský dvůr. Různými opatřeními se snažil zabránit rozšíření morové epidemie, která postihla Toskánsko v roce 1630 a která i přesto zahubila 10 % tehdejšího obyvatelstva. Tyto činy mu přinesly velkou oblibu i proto, že spolu se svými bratry poskytoval osobní půjčky obyvatelstvu. Soulad s jeho bratry je jedním z hlavních příznaků jeho vlády. V zahraniční politice se příliš neangažoval až do roku 1643, kdy vstoupil do neúspěšné války o hrabství Castro, která měla zabránit rozšiřování papežských států. Ferdinand Toskánsko mírně rozšířil tím, že skoupil dědictví dvou malých sousedních hrabství (1633 – Santa Fiora, 1649 – Pontremoli). Za jeho vlády se projevily první známky úpadku toskánské ekonomiky především v důsledku moru a nákladů během války o Castro.[3]
Byt též členem společnosti Accademia del Cimento, kterou založil jeho bratr Leopold.
Vývod z předků
Ludvík Medicejský | ||||||||||||
Cosimo I. Medicejský | ||||||||||||
Marie Salviati | ||||||||||||
Ferdinand I. Medicejský | ||||||||||||
Pedro Álvarez Toledský | ||||||||||||
Eleonora Toledská | ||||||||||||
María Osorio | ||||||||||||
Cosimo II. Medicejský | ||||||||||||
František I. Lotrinský | ||||||||||||
Karel III. Lotrinský | ||||||||||||
Kristina Dánská | ||||||||||||
Kristina Lotrinská | ||||||||||||
Jindřich II. Francouzský | ||||||||||||
Claude Francouzská | ||||||||||||
Kateřina Medicejská | ||||||||||||
'Ferdinand II. Medicejský' | ||||||||||||
Filip I. Sličný | ||||||||||||
Ferdinand I. Habsburský | ||||||||||||
Jana I. Kastilská | ||||||||||||
Karel II. Štýrský | ||||||||||||
Vladislav Jagellonský | ||||||||||||
Anna Jagellonská | ||||||||||||
Anna z Foix | ||||||||||||
Marie Magdalena Habsburská | ||||||||||||
Vilém IV. Bavorský | ||||||||||||
Albrecht V. Bavorský | ||||||||||||
Jakobea z Badenu | ||||||||||||
Marie Anna Bavorská | ||||||||||||
Ferdinand I. Habsburský | ||||||||||||
Anna Habsburská | ||||||||||||
Anna Jagellonská | ||||||||||||
Odkazy
Reference
Literatura
- ACTON, Harold. The Last Medici. [s.l.]: Macmillan, 1980. ISBN 0333293150. (anglicky)
- COTTA STUMPO, Irene. In: Dizionario Biografico degli Italiani. [s.l.]: [s.n.], 1996. Volume 48. Heslo FERDINANDO II de' Medici, granduca di Toscana. (italsky)
Externí odkazy
- Obrázky, zvuky či videa k tématu Ferdinand II. Medicejský na Wikimedia Commons
Předchůdce: Cosimo II. Medicejský | Toskánský velkovévoda 1620–1670 | Nástupce: Cosimo III. Medicejský |
Toskánští velkovévodové a princové | |
---|---|
1. generace | |
2. generace | František I. Medicejský • Kardinál Jan • Pietro • Garzia • Ferdinand I. Medicejský • Petr |
3. generace | Filip • Cosimo II. Medicejský • Francesco • Kardinál Karel • Filippino • Lorenzo |
4. generace | Ferdinand II. Medicejský • Kardinál Jan Karel • Mattias • František • Leopold |
5. generace | Cosimo III. Medicejský • František Maria |
6. generace | Ferdinand • Gian Gastone |
1. generace | |
1. generace | |
2. generace | František I. Rakouský* • Ferdinand III. Toskánský* • Karel Ludvík* • Alexandr Leopold* • Albrecht Jan Josef* • Maxmilián Jan Josef* • Josef Antonín* • Antonín Viktor* • Jan* • Rainer Josef* • Ludvík* • Kardinál Rudolf* |
3. generace | František Leopold* • Leopold II. Toskánský* |
4. generace | |
5. generace | Leopold Ferdinand* • Josef Ferdinand** • Petr Ferdinand** • Jindřich Ferdinand* • Robert Ferdinand* • Leopold Salvátor* • František Salvátor* • Albrecht Salvátor* • Rainier Salvátor* • Ferdinand Salvátor* |
6. generace | Gottfried** • Jiří* • Rainer Karel* • Leopold Maria* • Antonín* • František Josef* • Karel Pius* • František Karel* • Hubert Salvátor* • Theodor Salvátor* • Klement Salvátor* |
7. generace | Leopold František** • Guntram* • Radbot* • Jan* • Jiří* • Štěpán* • Dominik* • Fridrich Salvátor* • Ondřej Salvátor* • Markus* • Johann* • Michael* • František Salvátor* • Karel Salvátor* |
8. generace | Zikmund Toskánský** • Jiří* • Guntram* • Leopold* • Alexander Salvátor* • Tadeáš Salvátor* • Kazimír Salvátor* • Matthias* • Jan* • Bernhard* • Benedikt* |
9. generace | Leopold Amedeo* • Maxmilián* • Leopold* • Konstantin Salvátor* • Pavel Salvátor* |
toskánští velkovévodové kurzívou, ** titulární toskánští velkovévodové, * rakouští arcivévodové; Ferdinand IV. Toskánský byl posledním skutečným toskánským arcivévodou, jeho nástupci již jen drží titul zaniklého státu |