Fluorid niobičitý

fluorid niobičitý
Obecné
Systematický názevFluorid niobičitý
Anglický názevNiobium(IV) fluoride
Německý názevNiob(IV)-fluorid
Sumární vzorecNbF4
Vzhledčerná pevná látka
Identifikace
Registrační číslo CAS13842-88-1
PubChem11078613
SMILESF[Nb](F)(F)F
InChIInChI=1S/4FH.Nb/h4*1H;/q;;;;+4/p-4
Key: TUDPVASEPFIHNB-UHFFFAOYSA-J
Vlastnosti
Molární hmotnost168,9 g/mol
Teplota tání350 °C (662 °F; 623 K) (rozkládá se)
Hustota4,01 g/cm3
Rozpustnost ve voděreaguje s vodou
Struktura
Krystalová strukturatetragonální
Hrana krystalové mřížkya = 4,0876(5) Å, c = 8,1351(19) Å
Není-li uvedeno jinak, jsou použity
jednotky SI a STP (25 °C, 100 kPa).
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Fluorid niobičitý je anorganická sloučenina s chemickým vzorcem NbF4.

Příprava

Fluorid niobičitý lze připravit rozkladem Nb2F5 při přibližně 1000 °C nebo redukcí fluoridu niobičného s niobem.[1]

Vlastnosti

Fluorid niobičitý je hygroskopická, paramagnetická, netěkavá černá pevná látka.[2][3] Krystalizuje v tetragonální soustavě typu fluoridu cíničitého s prostorovou grupou I4/mmm (Číslo 139) a parametry mřížky a = 4,0876(5) Å, c = 8,1351(19) Å.[1] Fluorid niobičitý absorbuje páru a na vlhkém vzduchu se mění na NbO2F. S vodou reaguje za vzniku hnědého roztoku a hnědé sraženiny. Sloučenina je ve vakuu stabilní asi do teploty 300 °C, ale nad teplotou 350 °C disproporcionuje na fluorid niobitý a niobičný:[4][5]

2 NbF4 → NbF5 + NbF3

Reference

V tomto článku byly použity překlady textů z článků Niobium(IV) fluoride na anglické Wikipedii a Niob(IV)-fluorid na německé Wikipedii.

  1. ↑ a b BANDEMEHR, Jascha; CONRAD, Matthias; KRAUS, Florian. Redetermination of the crystal structure of NbF 4. Acta Crystallographica Section E Crystallographic Communications. 2016-08-01, roč. 72, čís. 8, s. 1211–1213. Dostupné online [cit. 2024-01-16]. ISSN 2056-9890. DOI 10.1107/S2056989016012081. 
  2. ↑ HAYNES, William M. CRC Handbook of Chemistry and Physics. [s.l.]: CRC Press 2643 s. Dostupné online. ISBN 978-1-4987-5429-3. S. 105. (anglicky) 
  3. ↑ Nebengruppenelemente, Lanthanoide, Actinoide, Transactinoide. [s.l.]: Walter de Gruyter GmbH & Co KG 997 s. Dostupné online. ISBN 978-3-11-049590-4. S. 1836. (německy) 
  4. ↑ GUTMANN, Viktor. Halogen Chemistry. [s.l.]: Elsevier 486 s. Dostupné online. ISBN 978-0-323-14847-4. S. 132. (anglicky) 
  5. ↑ BANDEMEHR, Jascha; CONRAD, Matthias; KRAUS, Florian. Redetermination of the crystal structure of NbF 4. Acta Crystallographica Section E Crystallographic Communications. 2016-08-01, roč. 72, čís. 8, s. 1211–1213. Dostupné online [cit. 2024-01-16]. ISSN 2056-9890. DOI 10.1107/S2056989016012081. 
Fluoridy s prvkem v oxidačním čísle IV.
Fluorid americičitý (AmF4) • Fluorid argoničitý (ArF4) • Fluorid berkeličitý (BkF4) • Fluorid uhličitý neboli Tetrafluormethan (CF4) • Fluorid ceričitý (CeF4) • Fluorid kaliforničitý (CfF4) • Fluorid curičitý (CmF4) • Fluorid kobaltičitý (CoF4) • Fluorid chromičitý (CrF4) • Fluorid dysprosičitý (DyF4) • Fluorid einsteiničitý (EsF4) • Fluorid železičitý (FeF4) • Fluorid germaničitý (GeF4) • Fluorid hafničitý (HfF4) • Fluorid rtutičitý (HgF4) • Fluorid iridičitý (IrF4) • Fluorid kryptoničitý (KrF4) • Fluorid manganičitý (MnF4) • Fluorid molybdeničitý (MoF4) • Fluorid niobičitý (NbF4) • Fluorid neodymičitý (NdF4) • Fluorid neptuničitý (NpF4) • Fluorid osmičitý (OsF4) • Fluorid protaktiničitý (PaF4) • Fluorid olovičitý (PbF4) • Fluorid palladičitý (PdF4) • Fluorid poloničitý (PoF4) • Fluorid praseodymičitý (PrF4) • Fluorid platiničitý (PtF4) • Fluorid plutoničitý (PuF4) • Fluorid rhodičitý (RhF4) • Fluorid rutheničitý (RuF4) • Fluorid siřičitý (SF4) • Fluorid seleničitý (SeF4) • Fluorid křemičitý (SiF4) • Fluorid cíničitý (SnF4) • Fluorid tantaličitý (TaF4) • Fluorid terbičitý (TbF4) • Fluorid technecičitý (TcF4) • Fluorid telluričitý (TeF4) • Fluorid thoričitý (ThF4) • Fluorid titaničitý (TiF4) • Fluorid uraničitý (UF4) • Fluorid vanadičitý (VF4) • Fluorid wolframičitý (WF4) • Fluorid xenoničitý (XeF4) • Fluorid zirkoničitý (ZrF4)