Gravissimum educationis


Gravissimum educationis
Deklarace o křesťanské výchově
česky:
Význam vzdělávání
Dokumenty II. vatikánského koncilu
Datum28. října 1965
promulgoval Pavel VI.
Témakřesťanská výchova
Text
latinsky
anglicky
česky

Gravissimum Education (Význam vzdělávání) nebo také Deklarace o křesťanské výchově je dokument druhého vatikánského koncilu. Byl schválen shromážděnými biskupy poměrem hlasů 2290 ku 35. Vyhlášený byl papežem Pavlem VI. 28. října 1965. Název v latině čerpá z úvodu prohlášení, jak je zvykem u katolické církve.

Deklarace obsáhle cituje z encykliky Divini illius magistri (Ten božský učitel, 1929) od papeže Pia XI.[1]

Obsah

  1. Úvod
  2. Význam práva na vzdělání
  3. Křesťanská výchova
  4. Zodpovědní za výchovu
  5. Různé metody křesťanské výchovy
  6. Význam školy
  7. Povinnosti a práva rodičů
  8. Mravní a náboženská výchova ve všech školách
  9. Katolické školy
  10. Různé typy katolických škol
  11. Katolické fakulty a univerzity
  12. Teologické fakulty
  13. Nezbytnost koordinovat školství
  14. Závěr

Rodiče jako hlavní vychovatelé

Poněvadž rodiče dali dětem život, mají velmi přísnou povinnost je vychovávat. Proto mají být uznáváni za jejich první a hlavní vychovatele. Jejich výchovné působení je tak důležité, že se dá obtížně nahradit, když chybí. Rodiče totiž mají vytvořit rodinné prostředí prodchnuté láskou a oddaností Bohu a lidem, příznivé pro celkovou výchovu dětí, a to osobní i společenskou. A tak je rodina první školou společenských ctností, které potřebuje každá společnost. Zejména v křesťanské rodině, obohacené milostí a závazkem svátosti manželství, je třeba, aby se děti učily už od útlého věku podle víry přijaté na křtu poznávat a ctít Boha a milovat bližního. V ní udělají první zkušenost se zdravou lidskou společností a s církví. V rodině jsou pozvolna uváděny do občanského společenství a do Božího lidu. Ať si tedy rodiče uvědomí, jak důležitá je opravdu křesťanská rodina pro život a rozvoj Božího lidu.[2]

Nadační fond Gravissimum Educationis

28. října 2015 papež František založil nadaci Gravissimum Educationis,[3] jejímž cílem je podporovat vědecké a kulturní cíle zaměřené na podporu katolického vzdělávání ve světě.[4]

Nadaci tvoří:[5] prezident a viceprezident; správní rada; generální tajemník; pokladník; vědecký výbor; shromáždění sponzorů; revizní komise.

Nadace je nezisková a sleduje vědecké a kulturní cíle na podporu katolického vzdělávání ve světě. Nadace se zejména zasazuje o: podporu výzkumu, studií a publikací o myšlení církve v oblasti katolického vzdělávání a kultury na školní a univerzitní úrovni; podporu a organizaci konferencí a mezinárodních vědeckých akcí věnovaných konkrétním otázkám a projektům; oceňování institucí a vědců, kteří se vyznamenali ve své vědecké činnosti a/nebo výzkumu v oblasti katolického vzdělávání a kultury; vytváření sítí a spolupráci mezi vzdělávacími institucemi s ohledem na vzdělávání a kvalifikaci managementu a na komunikaci nových vědeckých objevů a výzkumů; posilování vztahů a spolupráce mezi mezinárodními organizacemi a institucemi věnujícími se vzdělávání.[4]

Reference

V tomto článku byly použity překlady textů z článků Gravissimum Educationis na slovenské Wikipedii a Gravissimum educationis na anglické Wikipedii.

  1. ↑ PIUS XI. Divini illius magistri [online]. vatican.va, 1929-12-31 [cit. 2024-08-06]. Dostupné online. (anglicky) 
  2. ↑ Gravissimum educationis, 3.
  3. ↑ FRANTIŠEK, papež. Chirograph of the Holy Father for the establishment of the "Gravissimum educationis" Foundation (28 October 2015) [online]. vatican.va, 2015-10-28, rev. 2019-08-01 [cit. 2024-08-06]. Dostupné online. (anglicky) 
  4. ↑ a b Statute – art. 3. Gravissimum Educationis Website [online]. fondazionege.org, 2019-08-01, rev. 2019-08-01 [cit. 2024-08-06]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2019-08-01. (anglicky) 
  5. ↑ Statute – art. 7.

Externí odkazy

  • Gravissimum educationis
Druhý vatikánský koncil
Dokumenty
Konstituce (4)
Sacrosanctum concilium (o posvátné liturgii) • Lumen gentium (o církvi) • Dei verbum (o Božím zjevení) • Gaudium et spes (o církvi v dnešním světě)
Dekret (9)
Inter mirifica (o sdělovacích prostředcích) • Orientalium Ecclesiarum (o východních katolických církvích) • Unitatis redintegratio (o ekumenismu) • Christus Dominus (o pastýřské službě biskupů) • Perfectae cartatis (o přiměřené obnově řeholního života) • Optatam totius (o kněžské výchově) • Apostolicam actuositatem (o laickém apoštolátu) • Ad gentes (o misijní činnosti církve) • Presbyterorum ordinis (o službě a životě kněží)
Deklarace (3)
Gravissimum educationis (o křesťanské výchově) • Nostra aetate (o poměru církve k nekřesťanským náboženstvím) • Dignitatis humanae (o náboženské svobodě)
Lidé
Papežové
Jan XXIII. • Pavel VI.
Moderátoři
Léon-Joseph Suenens • Krikor Bédros XV. Agagianian • Julius Döpfner • Giacomo Lercaro
Předsednictvo
koncilu
Eugène Tisserant • Achille Liénart • Ignatius Gabriel I Tappouni • Norman Gilroy • Francis Joseph Spellman • Enrique Pla y Deniel • Joseph Frings • Ernesto Ruffini • Antonio Caggiano • Bernard Jan Alfrink
Kardinálové
předsedové
komisí
Alfredo Ottaviani • Paolo Marella • Amleto Giovanni Cicognani • Benedetto Aloisi Masella • Pietro Ciriaci • Valerio Valeri • Krikor Bédros XV. Agagianian • Arcadio Larraona Saralegui • Giuseppe Pizzardo • Fernando Cento
Další vedoucí
představitelé
Augustin Bea • Gustavo Testa • Alberto di Jorio • Pericle Felici
Obecné
informace
Katolické ekumenické koncily • Ústřední přípravná komise • Aggiornamento • Znamení času • Gaudet Mater Ecclesia • Peritus • Nouvelle théologie • Coetus Internationalis Patrum • Subsistit in • Dějiny pokoncilní katolické církve • Katolická církev a ekumenismus • Mše Pavla VI.
Další
Kritika
← První vatikánský koncil (předcházející koncil)