Hřib peprný
Hřib peprný | |
---|---|
Hřib peprný | |
Vědecká klasifikace | |
Říše | houby (Fungi) |
Oddělení | houby stopkovýtrusné (Basidiomycota) |
Pododdělení | Agaricomycotina |
Třída | Agaricomycetes |
Řád | hřibotvaré (Boletales) |
Čeleď | hřibovité (Boletaceae) |
Rod | Hřib (Chalciporus) |
Binomické jméno | |
Chalciporus piperatus (Bull. ex Fr.) Bataille | |
Synonyma | |
Boletus piperatus Bull. ex Fr. | |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Hřib peprný (Chalciporus piperatus), případně klouzek peprný je jedlá houba z čeledi hřibovitých.
Druh poprvé popsal Pierre Bulliard v roce 1790 pod jménem Boletus piperatus. Na Chalciporus piperatus jej překvalifikoval Frédéric Bataille v roce 1908.
Vzhled
Klobouk je 2–6 cm široký, v mládí polokulovitý, později plochý, žlutohnědý, okrový až tmavě červenohnědý, za vlhka lepkavý, pokožka neslupitelná. Rourky jsou rezavě hnědé; póry v mládí karmínově červené, později rezavě hnědé, velké, hranaté.
Třeň je 3 až 7 cm dlouhý, 0,5–1 cm silný, válcovitý, plný, okrový až žlutohnědý, dole obvykle světlejší a obrostlý žlutým podhoubím.
Dužnina je v třeni žlutá, v klobouku až narůžovělá nebo nahnědlá, při poranění barvu nemění. Má palčivou chuť připomínající pepř (bez nepříjemné nahořklé příchuti) a nenápadnou vůni. Palčivou chuť způsobují alkaloidy chalciporon (C16H21NO), chalciporonypropinat, isochalciporon a dehydrochalciporon, od nichž je odvozeno latinské jméno chalciporus.[1]
Výtrusy jsou elipsoidní, světle hnědožluté, o rozměrech 8–12 × 3–3,5 µm. Výtrusný prach je skořicově hnědý.
Rozšíření
Vyskytuje se od června do listopadu v lesích všech typů, hlavně jehličnatých; zejména kolem lesních cest. Tvoří mykorhizu se smrky, v listnatých lesích se vyskytuje zřídka. Upřednostňuje kyselé půdy.[2][3] Druh se vyskytuje v Evropě a Severní Americe; byl ale nalezen i v Tasmánii, kde rostl pod stálezelenými stromy Nothofagus cunninghamii. V Austrálii a Jižní Americe se vyskytuje na plantážích nepůvodních listnatých stromů.[4]
Využití
Pro palčivou chuť se hřib peprný používá v menším množství do směsí s jinými druhy, nebo jako koření. Palčivá chuť se sušením nebo povařením plodnic ztrácí.[3][2]
Galerie
- detail
- pohled shora i zespodu
- řez plodnicí
- na stanovišti
- ilustrace
- výtrusy
Odkazy
Reference
[4] [2] [3] [1]
- ↑ a b Jens C. Frisvad, Paul D. Bridge, Dilip K. Arora. Chemical fungal taxonomy. [s.l.]: CRC Press, 1998. ISBN 978-0824700690. S. 289. 424 stran.
- ↑ a b c Hans E. Laux. Eßbare Pilze und ihre giftigen Doppelgänger. Stuttgart: Franckh’sche Verlagshandlung, 1985. ISBN 3440102408. S. 21.
- ↑ a b c Frank Moser. Pfefferröhrling [online]. Natur-Lexikon.com [cit. 2012-07-17]. Dostupné v archivu.
- ↑ a b Susan Isaac. [s.l.]: Cambridge University Press, 1993. ISBN 0-521-45050-0. S. 183.
Literatura
- PŘÍHODA, Antonín; URBAN, Ladislav; URBAN ML., Ladislav. Kapesní atlas hub 1. Praha: SPN, 1986. S. 122.
- KLUZÁK, Zdeněk; SMOTLACHA, Miroslav; ERHARTOVI, Josef a Marie. Poznáváme houby. Brno: Svépomoc, 1985. S. 73.
- SVRČEK, Mirko; VANČURA, Bohumil. Houby. Martin: ARTIA, 1987. S. 105.
Externí odkazy
- Galerie hřib peprný na Wikimedia Commons
- Obrázky, zvuky či videa k tématu hřib peprný na Wikimedia Commons
Tento článek je příliš stručný nebo postrádá důležité informace. Pomozte Wikipedii tím, že jej vhodně rozšíříte. Nevkládejte však bez oprávnění cizí texty. |
Hřibovité | |
---|---|
Hřib (Aureoboletus) | Hřib moravský • Hřib pružný • Hřib štíhlotřenný |
Hřib (Boletus) | |
Hřib (Buchwaldoboletus) Hřib (Chalciporus) | |
Hřib (Butyriboletus) | |
Hřib (Caloboletus) | |
Hřib (Cyanoboletus) | Hřib modračka • Hřib žlutokrvavý |
Hřib (Hemileccinum) | |
Hřib (Hortiboletus) | Hřib červený • Hřib Engelův • Hřib lindový |
Hřib (Imleria) | |
Hřib (Imperator) | |
Hřib (Neoboletus) | |
Hřib (Pseudoboletus) | |
Hřib (Rheubarbariboletus) | |
Hřib (Rubroboletus) | Hřib Dupainův • Hřib Le Galové (Špinarův) • Hřib Moserův • Hřib nachový • Hřib narůžovělý • Hřib satan (hlohový, satanovitý) • Hřib středomořský • Hřib vlčí |
Hřib (Suillellus) | Hřib Adalgisin • Hřib atlantický • Hřib koloděj (kavkazský, rudomasý) • Hřib kolodějovitý • Hřib polosíťkovaný • Hřib Quéletův • Hřib tajemný |
Hřib (Tylopilus) | |
Hřib (Xerocomus) | |
Hřib (Xerocomellus) | Hřib Markův • Hřib mokřadní • Hřib políčkatý • Hřib Redeuilhův • Hřib sametový • Hřib Sarnariho • Hřib suchomilný • Hřib uťatovýtrusý • Hřib žlutomasý |
Kozák (Leccinellum) Kozák a křemenáč (Leccinum) | Kozák dubový • Kozák habrový • Kozák půvabný • Kozák korsický Kozák bílý • Kozák březový • Kozák černohnědý • Kozák maličký • Kozák pískomilný • Kozák šedohnědý • Kozák šedozelený • Kozák topolový • Kozák zelenající • Křemenáč bělostný • Křemenáč bělotřeňový • Křemenáč borový • Křemenáč březový • Křemenáč černotřeňový • Křemenáč dubový • Křemenáč osikový • Křemenáč smrkový |
Další rody |