Hořovice (nádraží)

Tento článek není dostatečně ozdrojován, a může tedy obsahovat informace, které je třeba ověřit.

Jste-li s popisovaným předmětem seznámeni, pomozte doložit uvedená tvrzení doplněním referencí na věrohodné zdroje.

Hořovice
Nádraží v Hořovicích
Stát	Česko Česko
Kraj	Středočeský
Město	Hořovice
Souřadnice	49°50′37″ s. š., 13°53′59″ v. d.
Hořovice
Provozovatel dráhy	Správa železnic
Kód stanice	731349
Trať	Praha–Plzeň
Nadmořská výška	360 m n. m.
V provozu od	14. července 1862
Zabezpečovací zařízení	el. stavědlo ESA 33 (DOZ z CDP Praha)
Dopravní koleje	4
Nástupiště (nástupní hrany)	2 (3)
Prodej jízdenek
Návazná doprava	Stanoviště autobusů před staniční budovou
Služby ve stanici
Obrázky, zvuky či videa na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Hořovice je železniční stanice v severní části města Hořovice v okrese Beroun ve Středočeském kraji oddělené od centra srázem k Červenému potoku. Leží na trati Praha–Plzeň. Stanice je elektrizovaná (25 kV, 50 Hz AC).

Historie

Stanice byla vybudována jakožto součást České západní dráhy (BWB) spojující Bavorsko, Plzeň a nádraží na Smíchově (Praha-Západní nádraží), podle typizovaného stavebního návrhu architekta Ignáce Řechky. 14. října 1861 byl zprovozněn úsek trasy z České Kubice na provizorní nádraží ve Skvrňanech u Plzně (železniční most přes Radbuzu byl dokončen se zbytkem trati až následujícího roku), 14. července 1862 byla s místním nádražím slavnostně otevřena zbývající trasa do Prahy.

Po zestátnění BWB v roce 1894^[1] pak obsluhovala stanici jedna společnost, Císařsko-královské státní dráhy (kkStB), po roce 1918 pak správu přebraly Československé státní dráhy.

Elektrický provoz zde byl zahájen 5. června 1987.

Popis

Stanicí prochází Třetí železniční koridor, vede tudy dvoukolejná trať. V roce 2011 byla dokončena úprava nádraží na koridorové parametry: nachází se zde jedno kryté vyvýšené ostrovní nástupiště s podchodem, elektronickým informačním systémem a výtahy pro bezbariérový přístup, a jedno nástupiště hranové. Expresní spoje mohou stanicí projíždět rychlostí až 160 km/h, je zde instalováno elektronické stavědlo ESA 33, které je dálkově řízeno z Centrálního dispečerského pracoviště Praha. Na rok 2019 byla ohlášena oprava staniční budovy.

Z nádraží je z plzeňského zhlaví vyvedena vlečka stáčející se do průmyslových objektů ve městě.

Reference

↑ SCHREIER, Pavel. Příběhy z dějin našich drah. Praha: Mladá fronta, 2009. ISBN 978-80-204-1505-9. Kapitola Železnice soukromá, s. 138.

Externí odkazy

Obrázky, zvuky či videa k tématu Hořovice na Wikimedia Commons
Článek o plánované rekonstrukci stanice (2018)
Historie České západní dráhy
Profil stanice na stránkách Českých drah

Železniční trať Praha–Plzeň

Praha hlavní nádraží – Praha-Královské Vinohrady – Výh Praha-Vyšehrad – Praha-Smíchov – Odb Závodiště – Praha-Velká Chuchle – Praha-Radotín – Černošice – Černošice-Mokropsy – Všenory – Dobřichovice – Řevnice – Zadní Třebaň – Karlštejn – Srbsko – Beroun – Králův Dvůr – Králův Dvůr-Popovice – Zdice – Stašov – Praskolesy – Hořovice – Cerhovice – Zbiroh nákladní nádraží – Odb Zbiroh – Kařez – Kařízek – Mýto – Holoubkov – Svojkovice – Rokycany – Klabava – Ejpovice – Plzeň-Doubravka – Plzeň hlavní nádraží

Železniční trať Praha–Plzeň

Praha hlavní nádraží – Praha-Královské Vinohrady – Výh Praha-Vyšehrad – Praha-Smíchov – Odb Závodiště – Praha-Velká Chuchle – Praha-Radotín – Černošice – Černošice-Mokropsy – Všenory – Dobřichovice – Řevnice – Zadní Třebaň – Karlštejn – Srbsko – Beroun – Králův Dvůr – Králův Dvůr-Popovice – Zdice – Stašov – Praskolesy – Hořovice – Cerhovice – Zbiroh nákladní nádraží – Odb Zbiroh – Kařez – Kařízek – Mýto – Holoubkov – Svojkovice – Rokycany – Klabava – Ejpovice – Plzeň-Doubravka – Plzeň hlavní nádraží

Portály: Železnice | Architektura a stavebnictví