Holandské hrabství
Holandské hrabství Graafschap Holland
| |||||||
Motto Vigilate Deo confidentes | |||||||
Geografie | |||||||
Hlavní město | Haag (Binnenhof) | ||||||
Obyvatelstvo | |||||||
Jazyky | |||||||
Náboženství | římskokatolické, protestantské | ||||||
Státní útvar | |||||||
Státní zřízení | feudální dědičná monarchie | ||||||
Mateřská země | Svatá říše římská Svatá říše římská Burgundské Nizozemí Burgundské Nizozemí (1432–1482) Habsburské Nizozemí Habsburské Nizozemí (1482–1581) Spojené provincie nizozemské Spojené provincie nizozemské (1581–1795) | ||||||
Vznik | udělením v léno | ||||||
Zánik | 1428 – de facto Delfským mírem | ||||||
Státní útvary a území | |||||||
|
Holandské hrabství (německy Graafschap Holland) vzniklo ve středověku a rozkládalo se na území dnešních provincií Severní a Jižní Holandsko.
Nejprve se jednalo o oblast Kennemerlandských dun, kterou udělovali v léno svým vazalům franští králové. S rostoucími územními zisky rostla také moc hrabat a hraběcí titul přecházel z otce na syna.
Historie
Na počátku 5. století ovládali území dnešního Nizozemska tři kmeny. Na jihu se jednalo o Franky, na východě o Sasy a pobřeží obývali Frísové.[1] V 8. století ovládli Frankové území Frísů a v 9. století porazili také Sasy. V čele této obrovské říše stál Karel Veliký. Za jeho vlády byla země rozdělena na správní jednotky, zvané pagusy resp. gouweny[2] (na dolním toku Rýna nazývané župy). Zabezpečení říšského práva a odvod poplatků zajišťovali Karlovi vazalové, jimž náležel titul hrabě (comes).[3] Po smrti Karla Velikého († 814) došlo k mocenským bojům mezi dědici a následně došlo k trojímu dělení říše v letech 843, 870 a 880.[4] Většina Nizozemského území připadla Východofranské říši, pouze Flandry a západní část Lotrinska náležela k Západofranské říši.[5]
V 9. století počali být přímořské oblasti říše sužovány nájezdy Vikingů. Svá území chránili východofranští králové tak, že je dávali v ochranu jiným Vikingům.
Za prvního hraběte bývá označován Gerulf Holandský. V roce 882 udělil císař Karel III. Tlustý území mezi Dorestadem a zeeuwským pobřežím vikingovi Godfriedovi, který se po neúspěšném pokusu uchvátit dánskou korunu uchýlil do Fríska. Fríský vévodský titul ale Godfriedovi nestačil a proto plánoval se synem Lothara II. Hugem povstání.[6] Karel III. povstání zabránil s pomocí právě Gerulfa, kterému pak bylo králem Arnulfem uděleno v léno území v dunách.[7]
Reference
Literatura
- SKLENÁŘOVÁ, Sylva. Nizozemsko. Praha: Libri, 2006. 190 s. ISBN 80-7277-310-0.
- VAN DER HORST, Han. Dějiny Nizozemska. Překlad Schurová Petra, Pellarová Jana. Praha: Lidové noviny, 2005. 667 s. ISBN 80-7106-487-4.
Související články
Externí odkazy
- Obrázky, zvuky či videa k tématu Holandské hrabství na Wikimedia Commons