Jean Monnet
Jean Monnet | |
---|---|
Rodné jméno | Omer Marie Gabriel Jean Monnet |
Narození | 9. listopadu 1888 Cognac |
Úmrtí | 16. března 1979 (ve věku 90 let) The Jean Monnet House |
Místo pohřbení | Bazoches-sur-Guyonne (1979–1988; 48°46′44″ s. š., 1°51′36″ v. d.) Pantheon (48°50′46″ s. š., 2°20′46″ v. d.) |
Bydliště | The Jean Monnet House (1945–1979) |
Alma mater | College of Europe |
Povolání | diplomat, ekonom, politik, francouzský odbojář a podnikatel |
Ocenění | Watelerova mírová cena (1953) Cena Karla Velikého (1953) Prezidentská medaile svobody (1963) čestný občan Evropy (1976) Erasmova cena (1977) … více na Wikidatech |
Politická strana | nezávislý |
Choť | Silvia de Bondini (od 1934) |
Příbuzní | Marie-Louise Monnet (sourozenec) |
Funkce | President of the High Authority of the European Coal and Steel Community (1952–1955) |
multimediální obsah na Commons | |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Jean Omer Marie Gabriel Monnet (9. listopadu 1888, Cognac, Francie – 16. března 1979 Houjarray, Bazoches-sur-Guyonne, Francie) byl francouzský politik, diplomat a ekonom. Byl tvůrce Monnetova plánu z roku 1947 na poválečnou obnovu Francie a získání kontroly nad německou produkcí uhlí a oceli, klíčovými válečnými surovinami. Byl zastáncem volného obchodu, atlantické aliance a federalizace Evropy. Je považován za jednoho ze zakladatelů Evropských společenství a tedy i Evropské unie[1]. Byl prvním člověkem, jenž získal titul „Čestného občana Evropy“ od Evropské rady.
Monnet se narodil v Cognacu, ve Francii, do rodiny obchodníků s koňakem. Jeho matka Marie Demelle byla silně věřící, jeho sestra Marie-Louise byla zakladatelkou francouzského odvětví Katolické akce, kterou Monnet finančně podpořil. Ta ho později představila papeži Pavlovi VI. Kvůli obchodování v rodinném podniku opustil vzdělání již ve svých 16 letech. Jako zástupce firmy působil v Londýně a severní Americe, kde si perfektně osvojil znalost angličtiny a anglosaských poměrů. Své znalosti zúročil za druhé světové války, kdy byl vyslancem britské vlády v USA pro vyjednávání o válečných dodávkách a poradce prezidenta Roosevelta. Prezidenta přesvědčil k masivnímu zbrojení v době, kdy USA (ještě) nebyly ve válce a díky tomu o něm později John Keynes prohlásil, že Monnet se pravděpodobně zasloužil o zkrácení války o jeden rok.
Byl hlavním inspirátorem Schumanova plánu z 9. května 1950 a v letech 1952–1955 předsedou Evropského společenství uhlí a oceli (ESUO).
Reference
- ↑ Zakladatelé EU. europa.eu [online]. [cit. 2016-07-30]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2016-08-16.
V tomto článku byl použit překlad textu z článku Jean Monnet na anglické Wikipedii.
Externí odkazy
- Obrázky, zvuky či videa k tématu Jean Monnet na Wikimedia Commons
- Osoba Jean Monnet ve Wikicitátech
- Seznam děl v Souborném katalogu ČR, jejichž autorem nebo tématem je Jean Monnet
Tento článek je příliš stručný nebo postrádá důležité informace. Pomozte Wikipedii tím, že jej vhodně rozšíříte. Nevkládejte však bez oprávnění cizí texty. |
Osobnosti pohřbené v Pantheonu v Paříži | |
---|---|
18. století | |
19. století | 1806: François Denis Tronchet • Claude-Louis Petiet • 1807: Jean-Baptiste-Pierre Bevière • Louis-Joseph-Charles-Amable d'Albert de Luynes • Jean-Étienne-Marie Portalis • Louis-Pierre-Pantaléon Resnier • 1808: Antoine-César de Choiseul-Praslin • Jean-Frédéric Perregaux • Jean-Pierre Firmin Malher • Pierre Jean Georges Cabanis • François Barthélemy Beguinot • 1809: Girolamo-Luigi Durazzo • Jean-Baptiste Papin • Joseph-Marie Vien • Pierre Garnier de Laboissière • Justin Bonaventure Morard de Galles • Jean-Pierre Sers • Emmanuel Crétet • 1810: Louis Charles Vincent Le Blond de Saint-Hilaire • Jean Lannes • Giovanni Battista Caprara • Charles Pierre Claret de Fleurieu• Jean-Baptiste Treilhard • 1811: Nicolas Marie Songis des Courbons • Charles Erskine de Kellie • Alexandre-Antoine Hureau de Sénarmont • Michel Ordener • Louis Antoine de Bougainville • Ippolito-Antonio Vincenti-Mareri • 1812: Jean-Guillaume de Winter • Jean-Marie Dorsenne • Auguste Jean-Gabriel de Caulaincourt • 1813: Joseph-Louis Lagrange • Jean-Ignace Jacqueminot • Hyacinthe-Hughes Timoléon de Cossé-Brissac • Justin de Viry • Jean-Jacques Rousseau • Frédéric Henri Walther • 1814: Jean-Nicolas Démeunier • Jean-Louis-Ebenezer Reynier • Claude Ambroise Régnier • 1815: Claude Juste Alexandre Legrand • Antoine-Jean-Marie Thévenard • 1829: Jacques-Germain Soufflot • 1885: Victor Hugo • 1889: Théophile Malo Corret de La Tour d'Auvergne • Lazare Carnot • Jean-Baptiste Baudin • François Séverin Marceau • 1894: Marie François Sadi Carnot |
20. století | 1907: Marcellin Berthelot • 1908: Émile Zola • 1920: Léon Gambetta • 1924: Jean Jaurès • 1933: Paul Painlevé • 1948: Paul Langevin • Jean Baptiste Perrin • 1949: Félix Éboué • Victor Schoelcher • 1952: Louis Braille • 1964: Jean Moulin • 1987: René Cassin • 1988: Jean Monnet • 1989: Henri Grégoire • Gaspard Monge • Nicolas de Condorcet • 1995: Marie Curie-Skłodowská • Pierre Curie • 1996: André Malraux |
21. století | 2002: Alexandre Dumas • 2015: Pierre Brossolette • Geneviève de Gaulle-Anthonioz • Germaine Tillion • Jean Zay • 2018: Antoine Veil • Simone Veilová • 2020: Maurice Genevoix • 2021: Josephine Bakerová |
Osobnosti jsou uváděny podle roků uložení jejich ostatků do Pantheonu. |