Julius Constantius

Julius Constantius
Narození289
Úmrtí337 (ve věku 47–48 let)
Konstantinopol
Povolánípolitik a voják
ChoťGalla
Basilina
DětiConstantius Gallus
daughter of Julius Constantius
Julia Galla
Julianus
RodičeConstancius I. Chlorus a Flavia Maximiana Theodora
RodKonstantinovská dynastie
PříbuzníKonstantin I. Veliký, Eutropia, Anastasia, Flavia Julia Constantia, Flavius Dalmatius a Flavius Hannibalianus (sourozenci)
Anastasia (vnučka)
Funkceřímský senátor
římský konzul
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Chybí svobodný obrázek.

Flavius Julius Constantius (3. století? - září 337 Konstantinopol) byl členem konstantinské dynastie, syn císaře Constantia Chlora a Flavie Maximiany Theodory. Jeho nevlastním bratrem byl císař Konstantin I. Veliký.

Životopis

Julius Constantius byl synem Constantia Chlora a jeho manželky Theodory. Měl dva bratry, Dalmatia a Hannibaliana a tři sestry, Constantii, Anastasii a Eutropii.[1] Císař Konstantin I. byl jeho nevlastním bratrem, protože Konstantinovou matkou byla Helena, Chlorova první manželka.

Julius Constantius byl dvakrát ženatý. Se svou první manželkou Gallou, sestrou pozdějších konzulů Vulcacia Rufina a Neratia Cerealise,[2]J měl dva syny a dceru. Jeho nejstarší syn, jehož jméno se nedochovalo, byl popraven spolu se svým otcem v roce 337.[3]Jeho druhý syn Gallus byl později Gallovým bratrancem Constantiem II. jmenován caesarem.[4] Jeho dcera byla první manželkou Constantia II.[5]

Po smrti své první manželky se oženil s Basilinou,[5][6] dcerou guvernéra Egypta Julia Juliana.[7] Basilina mu dala dalšího syna, budoucího císaře Juliana, ale brzy, patrně v roce 332 či 333 zemřela.[8]

Julius Constantius údajně na popud Konstantinovy matky Heleny[9] nežil zpočátku na dvoře svého nevlastního bratra, ale společně s Dalmaciem a Hannibalianem v Toulouse, rodišti jeho syna Galla.[10]Teprve po Helenině smrti byl povolán do Konstantinopole,[10] přičemž si dokázal s Konstantinem vybudovat dobrý vztah.[11]

Po smrti Konstantina Velikého v roce 337 bylo na příkaz Constantia II. popraveno několik mužských členů konstantinské dynastie,[12] mezi nimi byl i Julius Constantius a jeho nejstarší syn. Jeho majetek byl zkonfiskován.[13] Jeho dva mladší synové tuto čistku přežili, protože v roce 337 byli ještě dětmi. Později oba získali titul caesar a augustus.

Odkazy

Reference

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Julius Constantius na anglické Wikipedii.

  1. ↑ Jones, Martindale a Morris 1971, s. 895.
  2. ↑ Jones, Martindale a Morris 1971, s. 382.
  3. ↑ Jones, Martindale a Morris 1971, s. 226.
  4. ↑ Jones, Martindale a Morris 1971, s. 224-225.
  5. ↑ BRADBURY, Jim. The Routledge companion to medieval warfare. London ; New York, NY: Routledge, 2004. Dostupné online. ISBN 0-415-22126-9. S. 54. (anglicky) 
  6. ↑ NORWICH, John Julius. Byzantium. New York: Knopf : Distributed by Random House, 1983. Dostupné online. ISBN 0-394-53778-5. S. 83. (anglicky) 
  7. ↑ Julian, Letters 60.
  8. ↑ Jones, Martindale a Morris 1971, s. 148.
  9. ↑ Burgess 2008, s. 8.
  10. ↑ a b CRAWFORD, Peter. Constantius II: usurpers, eunuchs and the antichrist. Barnsley, South Yorkshire: Pen & Sword Military, 2016. Dostupné online. ISBN 978-1-78340-055-3. S. 86. (anglicky) 
  11. ↑ Libanius, Orations 1, 524.
  12. ↑ Burgess 2008, s. 25–27.
  13. ↑ Julian, Letter to the Athenians 273B.

Literatura

  • JONES, Arnold H. M.; MARTINDALE, John Robert; MORRIS, John. The prosopography of the later Roman empire. Vol. 1: A. D. 260 - 395. Cambridge University Press.: Cambridge Univ. Press, 1971. Dostupné online. ISBN 0-521-07233-6. (anglicky) 
  • BURGESS, R. W. THE SUMMER OF BLOOD: The "Great Massacre" of 337 and the Promotion of the Sons of Constantine. [s.l.]: Dumbarton Oaks Papers Dostupné online. S. 5–51. (anglicky)