Karnó

Karnó
Karnó červený
Základní informace
Země původu	Francie Francie
Využití	intenzivní užitkový chov extenzivní užitkový chov
Stupeň prošlechtění	ušlechtilé plemeno
Směr užitkovosti	masné plemeno
Tělesná charakteristika
Hmotnost	500–600 g[1]
Tělesný rámec	velký
Klasifikace a standard
Plemenná skupina	Užitkoví holubi
multimediální obsah v kategorii na Commons

Karnó, francouzsky carneau, je plemeno holuba domácího vyšlechtěné pro produkci holubího masa. Je to typické masné plemeno jednoduchých tělesných tvarů, připomíná zvětšeného holuba polního typu. Má poměrně velkou hlavu, delší, vodorovně nesený trup a dobře zmasilou hruď. Nejčastěji je bílý s oranžovýma očima. V seznamu plemen EE se řadí do plemenné skupiny užitkových holubů a je zapsán pod číslem 0007.

Karnó byl vyšlechtěn v severní Francii a jeho název je odvozen z latinského slova carnis, maso.^[1] Na začátku 20. století byl ve Spojených státech používán v intenzivních velkochovech k produkci užitkových kříženců s mondénem a maltézským slepičákem či s poštovním holubem a římanem.^[1]

Není tak těžký jako jiná masná plemena, dosahuje hmotnosti 500–600 g, a díky tomu a primitivní stavbě těla dobře létá a dokonce si zachoval schopnost polaření, zalétávání za potravou do polí.^[1] Je velmi plodný a dobře se stará o holoubata.

Je to velký holub s těžkou a mohutnou hlavou, která je podlouhle zaoblená. Zobák je středně dlouhý, světlé barvy. Oči mají ohnivě oranžovou barvu, obočnice jsou jen úzké a narůžovělé. Krk má karnó středně dlouhý, silný a vzpřímený, s dobře vykrojeným hrdlem. Trup je delší, vodorovně držený, hruď široká, plná a dobře zmasilá. Křídla i ocas jsou držené vodorovně.

Existuje jen málo barevných a kresebných rázů tohoto plemene. V užitkových chovech se dává přednost světlým holubům. Mimo Francii se chovají pouze karnó červení a žlutí a červení a žlutí s bílými křídelními růžicemi a bílým dolním hřbetem.^[1]

• 
  Bílý karnó na hnízdě se čtyřdenním holoubětem
• 
  Dvoutýdenní holoubě bílého karnó

• Obrázky, zvuky či videa k tématu Karnó na Wikimedia Commons

• PETRŽÍLKA, Slavibor; TYLLER, Milan. Holubi. 5. vyd. Praha: Aventinum, 2004. 223 s. ISBN 80-7151-235-4. 
• TUREČEK, Václav, a kolektiv. Holubářství. Praha: Státní zemědělské nakladatelství, 1985. 156 s. 
• HAVLÍN, Jiří, a kol. Domácí chov zvířat. 3. vyd. Praha: Zemědělské nakladatelství Brázda, 1991. 338 s. ISBN 80-209-0189-2. 

Tento článek je příliš stručný nebo postrádá důležité informace. Pomozte Wikipedii tím, že jej vhodně rozšíříte. Nevkládejte však bez oprávnění cizí texty.