Kečovo
Kečovo | |
---|---|
Kostel v Kečovu | |
Poloha | |
Souřadnice | 48°29′30″ s. š., 20°29′ v. d. |
Nadmořská výška | 277 m n. m. |
Stát | Slovensko Slovensko |
Kraj | Košický |
Okres | Rožňava |
Tradiční region | Gemer |
Kečovo | |
Rozloha a obyvatelstvo | |
Počet obyvatel | 397 (31. prosince 2010) |
Správa | |
Status | vesnice |
Starosta | Július Lőrincz |
Vznik | 1272 |
Oficiální web | www |
kecovo | |
Adresa obecního úřadu | Obecný úrad Kečovo Kečovo 78 049 55 Dlhá Ves |
Telefonní předvolba | 058 |
PSČ | 049 55 (pošta Dlhá Ves) |
Označení vozidel (do r. 2022) | RV |
NUTS | 525821 |
multimediální obsah na Commons | |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Kečovo (maďarsky Kecső) je obec na Slovensku v okrese Rožňava ve Slovenském krasu. Obec leží na jižním okraji Silické planiny, nedaleko hranic s Maďarskem. Okolní jeskyně byly osídleny již od paleolitu, u bývalého mlýna stálo římské sídliště. Obec je osídlená od 12. století, první zmínka o obci je z roku 1272. V době po tureckých nájezdech z roku 1564 se obec na dvě století vylidnila. Ves byla znovu osídlena v druhé polovině 18. století. Tehdy patřila Ragályiovcům a Fáyovcům. V roce 1828 zde žilo 238 obyvatel, kteří se zabývali hlavně uhlířstvím, kovářstvím, pálením vápna a chovem dobytka. Tradiční řemesla se zachovali i během první československé republiky. V letech 1938 – 1945 byla obec připojena k Maďarsku.
Poloha
Obec leží na území národního parku Slovenský kras.
Dlhá Ves | Jósvafő | |||
Kečovo | ||||
Domica | Aggtelek |
Ochrana přírody
V okolí obce se nachází národně přírodní rezervace Kečovské škrapy (hned na východním okraji obce, 6,6 ha, vyhlášená v roce 1981), severně od obce rozsáhlé pastviny Kečovské louky (slovensky Kečovské lúky) s jeskyní na Kečovských loukách, jeskyně v úbočí Maliníku (východně od obce), či známá jeskyně Domica.
Kečovská vyvěračka
V údolí cca 500 metrů severně od obce leží Kečovská vyvěračka s několika vývěry v různých výškových úrovních. První (velká) vyvěračka vyvěrá zpod skalního výklenku a teče dvěma proudy. První, menší, s vydaností 23 l/s je zachycen do vodovodu, druhý, větší, v nadm. výšce 345 m n. m. má vydatnost 458 l/s a volně odtéká, čím vytváří pramenný úsek potoka Jóšva. Potok protéká Kečovem a odtéká do Maďarska do obce Jósvafő. Když voda nestačí odtékat, je v provozu druhá vyvěračka, tzv. stará. Při zvýšené stavu vody začíná fungovat třetí vyvěračka, nejníže položená, ležící přímo v korytě potoka. Vyvěračka je zakončením podzemního systému potoka, který teče od jeskyně Milada přes propast Bezednou lednici.
Odkazy
Literatura
- Ďurček, J.: Slovenský kras, Šport: Bratislava, 1989
Související články
Externí odkazy
- Obrázky, zvuky či videa k tématu Kečovo na Wikimedia Commons
- oficiální stránky obce
Města a obce okresu Rožňava | |
---|---|
Ardovo • Betliar • Bohúňovo • Bôrka • Brdárka • Bretka • Brzotín • Čierna Lehota • Čoltovo • Čučma • Dedinky • Dlhá Ves • Dobšiná • Drnava • Gemerská Hôrka • Gemerská Panica • Gemerská Poloma • Gočaltovo • Gočovo • Hanková • Henckovce • Honce • Hrhov • Hrušov • Jablonov nad Turňou • Jovice • Kečovo • Kobeliarovo • Koceľovce • Kováčová • Krásnohorská Dlhá Lúka • Krásnohorské Podhradie • Kružná • Kunova Teplica • Lipovník • Lúčka • Markuška • Meliata • Nižná Slaná • Ochtiná • Pača • Pašková • Petrovo • Plešivec • Rakovnica • Rejdová • Rochovce • Roštár • Rozložná • Rožňava • Rožňavské Bystré • Rudná • Silica • Silická Brezová • Silická Jablonica • Slavec • Slavoška • Slavošovce • Stratená • Štítnik • Vlachovo • Vyšná Slaná |
Slovenský kras | |
---|---|
Podcelky (časti) | |
Národní přírodní rezervace | Brzotínske skaly • Domické škrapy • Drieňovec • Havrania skala • Hrušovská lesostep • Jasovské dubiny • Kečovské škrapy • Pod Strážnym hrebeňom • Turniansky hradný vrch • Zádielská tiesňava |
Významné jeskyně | |
Významné propasti | |
Jezírka |