Letiště Hrabůvka

Letiště Hrabůvka
Bývalý hangár letiště Hrabůvka, dnes sloužící jako komerční objekt
Bývalý hangár letiště Hrabůvka, dnes sloužící jako komerční objekt
Základní informace
StátČeskoČesko Česko
Souřadnice49°46′59″ s. š., 18°15′5″ v. d.
Map
Odkazy
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Letiště Hrabůvka je zaniklé letiště v Ostravě, které se rozkládalo na části území dnešního městského obvodu Ostrava-Jih a bylo v provozu od roku 1936 do přelomu 50. a 60. let 20. století. Po jeho zrušení byla jeho letištní plocha zastavěna převážně panelovou zástavbou sídlišť Hrabůvka a Dubina.

Historie

S výstavbou letiště v katastrálním území Hrabůvky počítalo město Ostrava už od roku 1925.[1] Samotné stavební práce se realizovaly roku 1936, v květnu téhož roku zde přistálo první letadlo. Fungoval zde Ostravský aeroklub, který se do konce roku 1938 zasloužil o rozšíření letiště na cca 48 ha s přistávacím pásem 1000 × 150 m.[1]

Za druhé světové války sloužilo letiště Hrabůvka jako základna Luftwaffe. Na jejím konci byly hangáry poničeny ustupujícími Němci, kteří letištní plochu rozorali, budovy odpálili a okolí letiště zaminovali.[2] V 50. letech zde stály čtyři hangáry (při ulici Cholevova), odbavovací a správní budova a další objekty. Z hangárů se dochoval do současnosti pouze jediný na ulici Václava Jiřikovského. Dlouhá léta sloužil jako sklad obilí, v průběhu 90. let se z něj stala prodejna potravin.[1]

Letiště muselo na přelomu 50. a 60. let ustoupit bytové výstavbě v oblasti dnešního obvodu Ostrava-Jih. Jeho bývalá plocha je zastavěna obytnými domy. Jeho existenci připomíná název ulice U Letiště a jméno restaurace Dakota (původně zázemí ČSA). Ostravské aglomeraci dnes slouží letiště v Mošnově zprovozněné v roce 1959, které se nachází o několik kilometrů jižněji.

Využití

Za války letiště sloužilo vejenským účelům, působila zde nacistická letecká škola a od roku 1945 zde byly umístěny stíhací letouny pro posílení obrany před postupující frontou.[3] V poválečném období bylo letiště začleněno do vnitrostání dopravy ČSA. Létalo se do Prahy, krátce i do Zlína, Olomouce, Brna a Piešťan. Od roku 1951 existovala i letecké spojení s Košicemi.

Letiště dále využívaly různé spolky, např. Hornický aeroklub, Ostravský aeroklub, Aeroklub Vítkovických železáren.

V červenci 1957 na letišti přistála delegace v čele s tajemníkem ÚV KSSS Nikitou Chruščovem, který mimo jiné navštívil Novou huť a právě budované sídliště Poruba.[4]

Odkazy

Reference

  1. a b c PŘENDÍK, Petr. Letiště Hrabůvka [online]. Ostrava-Jih Po stopách minulosti, 2016-11-24 [cit. 2024-07-16]. Dostupné online. 
  2. PŘENDÍK, Petr. Válečná léta v Hrabůvce a její osvobození [online]. Ostrava-Jih Po stopách minulosti [cit. 2024-07-16]. Dostupné online. 
  3. PŘENDÍK, Petr. Víte o letišti?. Jižní listy [online]. Úmob Ostrava-Jih, březen 2024 [cit. 2024-07-16]. Dostupné online. 
  4. Encyklopedie města Ostravy!!! [online]. Město Ostrava [cit. 2024-07-16]. Dostupné online. 

Externí odkazy

  • Logo Wikimedia Commons Obrázky, zvuky či videa k tématu Letiště Hrabůvka na Wikimedia Commons
Pahýl
Pahýl
Tento článek je příliš stručný nebo postrádá důležité informace.
Pomozte Wikipedii tím, že jej vhodně rozšíříte. Nevkládejte však bez oprávnění cizí texty.
Letiště v Česku
Mezinárodní veřejná
S pravidelným provozem
S nepravidelným provozem
Mezinárodní neveřejná
Vnitrostátní
  • Bohuňovice
  • Broumov
  • Břeclav
  • Bubovice
  • Česká Lípa
  • Dvůr Králové
  • Erpužice
  • Frýdlant
  • Hodkovice
  • Hořice
  • Hořovice
  • Hosín
  • Hranice
  • Cheb
  • Chotěboř
  • Chrudim
  • Jaroměř
  • Jičín
  • Jihlava
  • Jindřichův Hradec
  • Kladno
  • Klatovy
  • Kolín
  • Krnov
  • Kroměříž
  • Křižanov
  • Kyjov
  • Letkov
  • Luhačovice
  • Mariánské Lázně
  • Medlánky
  • Mikulovice
  • Mladá Boleslav
  • Moravská Třebová
  • Most
  • Nové Město
  • Olomouc
  • Panenský Týnec
  • Plasy
  • Podhořany
  • Polička
  • Prostějov
  • Příbram
  • Přibyslav
  • Rakovník
  • Raná
  • Rokycany
  • Sazená
  • Skuteč
  • Slaný
  • Soběslav
  • Staňkov
  • Stichovice
  • Strakonice
  • Strunkovice
  • Šumperk
  • Tábor
  • Tachov
  • Točná
  • Toužim
  • Ústí nad Labem
  • Ústí nad Orlicí
  • Velké Poříčí
  • Vlašim
  • Vrchlabí
  • Vyškov
  • Zábřeh
  • Zbraslavice
  • Zlín
  • Znojmo
  • Žamberk
  • Žatec-Macerka
  • Vojenská
    Bývalá a zaniklá
  • Bechyně
  • Blatná-Tchořovice
  • Černovice
  • Holešov
  • Hrabůvka
  • Měřín
  • Pacov-Kámen
  • Plzeň-Bory
  • Tábor-Všechov
  • Vyškov
  • Žatec-Staňkovice