Lukáš Rittstein

doc. Mgr. Lukáš Rittstein
Lukáš Rittstein (2020)
Narození	31. července 1973 (50 let) Praha Československo Československo
Vzdělání	AVU, VŠUP v Praze
Povolání	sochař
Rodiče	Michael Rittstein
Manžel(ka)	Barbora Šlapetová
Ocenění	1999 Cena Jindřicha Chalupeckého
Webová stránka	www.lukasrittstein.com
multimediální obsah na Commons
Seznam děl v databázi Národní knihovny
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Lukáš Rittstein (* 31. července 1973, Praha) je český sochař. Je synem výtvarníka Michaela Rittsteina.

Život a tvorba

Narodil se v roce 1973 v Praze. Jeho otcem je výtvarník Michael Rittstein.

V letech 1991–1997 studoval Akademii výtvarných umění v Praze a v letech 1997–1999 na Vysoké škole uměleckoprůmyslové v Praze.

V roce 1999 obdržel Cenu Jindřicha Chalupeckého. V témže roce byl v porotě i jeho otec Michael.^[1] V roce 2000 v areálu Masarykovy univerzity v Brně umístil své dílo Vlny, o rok později se objevila jeho Nepolapitelná na pražském Jižním městě. Následně vystavoval v Galerii Václava Špály (s fotografkou a malířkou Barborou Šlapetovou) a v Mánesu. V roce 2003 byly osazeny hned dva jeho pomníky: pro Brandýs nad Orlicí vytvořil abstraktní sochu upomínající na Jana Amose Komenského s názvem Den po dni a liberecká Krajská vědecká knihovna získala Žílu – poctu Milanovi Hlavsovi. V roce 2005 byla umístněa jeho socha Úsvit před Dům umění v Ostravě. Po dva roky také spolu se svou partnerkou malířkou Barborou Šlapetovou a sochařem Michalem Gabrielem pracovali na sochařské části interiéru Pavilonu indonéské džungle v pražské Zoologické zahradě.^[2]

V letech 1997–2008 podnikal s Barborou Šlapetovou, kterou si vzal, expedice na Novou Guineu za domorodými kmeny. Jejich kniha z těchto cest Proč je noc černá obdržela v roce 2005 cenu za objev roku Magnesia Litera.^[3]

Lukáš Rittstein a Barbora Šlapetová se podíleli na české expozici světové výstavy Expo 2010 v Šanghaji projektem představujícím symbiózu města a přírody.^[4]

Od roku 2013 byl zaměstnán na Akademii výtvarných umění v Praze, kde deset let vedl ateliér Socha I. V roce 2022 byl na AVU jmenován docentem.^[5] V únoru 2023 dostal výpověd kvůli kauze s ovlivňováním přijímacího řízení.^[6] Podle rektorky AVU Marie Topolčanské dostal okamžitou výpověď za pokus o podvod a ovlivňování přijímacího řízení, konkrétně mělo jít o protekci pro jeho dceru.^[7] Jeho manželka, Barbora Šlapetová, později uvedla, že kauza byla vykonstruovaná vedením školy a mělo jít o osobní mstu za jeho výhrady k fungování systému školy.^[8] Šlapetová v červnu 2024 vyvěsila online petici za změnu vedení Akademie výtvarných umění, Národní galerie v Praze a komise pro udělování Ceny Jindřicha Chalupeckého. Tu podepsalo devadesát umělců zejména starší generace.^[9] Petici podepsal i Lukáš Rittstein a jeho otec Michael Rittstein. Právě Michael Rittstein, a další signatáři jako Milan Knížák nebo Stanislav Kolíbal, patřili dříve mezi konzervativní křídlo akademie, které již od přelomu tisíciletí kritizovalo modernější směřování AVU.^[10]

Výstavy

Samostatné výstavy:^[11]

• 2011: Tour. Staatliche kunstsammlungen Dresden, Bruhlsche Terrase Albertinum
• 2010: Klíčovou dírkou a naopak. S Barborou Šlapetovou a s Michaelem Rittsteinem; Galerie města Plzně; Přemístění. S Barborou Šlapetovou, Galerie Dole, Ostrava
• 2009: Manop - poslední první. S Barborou Šlapetovou. DOX - Centrum současného umění, Praha; Přemístění. S Barborou Šlapetovou. Galerie moderního umění v Roudnici nad Labem; Nepřistupuj blíž. S Barborou Šlapetovou. Galerie města Blanska
• 2008: Virtuální bolest. Moravská galerie – prostor pro jedno dílo, Brno
• 2007: Proč je noc černá. S Barborou Šlapetovou. České centrum, Mnichov; Šílené holky v lese. S Martou Morice. Galerie Ars, Brno
• 2006: Les. Galerie Klatovy/ Klenová; Mléko a hlína. S Barborou Šlapetovou. Slovácké Muzeum, Uherské Hradiště
• 2003: Vaříme na Marsu dobrotu pro dva. S Michaelem Rittsteinem. Gallery No. 4, Cheb - kostel Sv. Bartoloměje; Den co den. České centrum, New York
• 2002: Sochy a fotografie. S Barborou Šlapetovou. Muzeum v Bruntále – zámek; Lukáš Rittstein. Výstavní síň Sokolská 26, Ostrava; Bytosti. Galerie Astra, Kuřim – zámek
• 2001: Momentky. Výstavní síň Mánes, Praha
• 2000: Modrý prosinec. S Barborou Šlapetovou. Galerie Václava Špály, Praha
• 1999; Od kuchyně k Saturnu. Státní galerie ve Zlíně; Od kuchyně k Saturnu. Sbírka moderního a současného umění Národní galerie v Praze – Veletržní palác; Od kuchyně k Saturnu. Dům umění v Českých Budějovicích
• 1998: Krabice, police, ale i rám. Galerie Pecka, Praha

Vybraná díla

• 
  Nepolapitelná (2000)
• 
  Den co den (2003)
• 
  Úsvit (2005)
• 
  Zlatá něha (2007)
• 
  Osvícení (2007–2008) a Silná barva (2008)
• 
  Tour (2010)

Publikace

• ŠLAPETOVÁ, Barbora; RITTSTEIN, Lukáš. Proč je noc černá. Praha: KANT, 2004. ISBN 80-86217-79-5. 
• ŠLAPETOVÁ, Barbora; RITTSTEIN, Lukáš. Nepřistupuj blíž. Praha: Knižní klub, 2009. ISBN 978-80-242-2414-5. 

Odkazy

Díla o něm

• Půtová, B.: Setkání umění a antropologie v díle Barbory Šlapetové a Lukáše Rittsteina / The Meeting of Art and Anthropology in Barbora Šlapetová´s and Lukáš Rittstein´s Works. In Šlapetová, B. ed.: Super. Barbora Šlapetová. Jak se dotknout nebe / How to Reach the Sky. Praha, Centrum současného umění DOX Praha, Akademie výtvarných umění v Praze, knihovna Václava Havla a nakladatelství KANT, 2022, 338–343.

Reference

Externí odkazy

• Obrázky, zvuky či videa k tématu Lukáš Rittstein na Wikimedia Commons
• Seznam děl v Souborném katalogu ČR, jejichž autorem nebo tématem je Lukáš Rittstein
• Osobní stránky
• Lukáš Rittstein v informačním systému abART
• Šlapetová s Rittsteinem přistoupili blíž – ke kanibalům
• O mizejícím vesmíru lidí Yali Mek a oslavách smrti

Tento článek je příliš stručný nebo postrádá důležité informace. Pomozte Wikipedii tím, že jej vhodně rozšíříte. Nevkládejte však bez oprávnění cizí texty.