Marie Vladimirovna Ruská

Marie Vladimirovna Ruská
Marie Vladimirovna Ruská (22. června 2010)
Narození	23. prosince 1953 (70 let) Madrid
Potomci	Jiří Pruský
Otec	Vladimír Kirillovič Ruský
Matka	Leonida Georgijevna Bagration-Muchranská
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Marie Vladimirovna Romanovová (rusky Мари́я Влади́мировна Рома́нова, * 23. prosince 1953 v Madridu) je ruská velkokněžna a veřejně činná osobnost trvale žijící ve Španělsku. Jako dědička rodu holštýnsko‑gottorpských Romanovců jí náleží titul hlavy ruského carského domu. Z pohledu stoupenců jejího nároku na ruský trůn (Kyrillovců) je de iure carevnou celé Rusi pod jménem Marie I.^[1]

Život

Narodila se jako dcera Vladimira Kirilloviče Romanova, jehož otec, velkokníže Kirill Vladimirovič, se v roce 1924 prohlásil ruským carem v exilu, odtud název Kyrillovci pro jeho stoupence.

Marie Vladimirovna studovala na Oxfordské univerzitě.

Dne 22. září 1976 se v chrámu svatého apoštola Ondřeje Prvozvaného a velkého mučedníka Demetria Soluňského v Madridu provdala za pruského prince Františka Viléma (pravoslavným jménem Michail Pavlovič). Jako hosté byli přítomni mj. španělský král Jan Karel I. a královna Sofie, Italský král Umberto II., bulharský král Simeon II., bulharská královna vdova Jana Savojská, egyptská královna Farida s dcerou, albánský král v exilu Leka I. Zogu s manželkou, rumunský princ Mikuláš s manželkou, hlava portugalské královské rodiny Eduard Pius z Braganzy), členové španělské královské rodiny, gruzínského královského domu, šlesvicko-holštýnského vévodského domu, oldenburského vévodského domu, vévodkyně Carmen Franco, představitelů ruské emigrace a dalších.^[2]^[3] Sňatku požehnal Biskupský synod Ruské pravoslavné církve v zahraničí.^[4]

13. března 1981 se manželům v Madridu narodil syn Georgij Michajlovič.

19. června 1985 se manželé rozvedli, František Vilém setrval u pravoslaví.

V roce 1989 po smrti Vasilije Alexandroviče, jediného mužského potomka Vladimira Kyrilloviče, se stala pretendentkou ruského trůnu a po smrti svého otce přijala titul hlavy ruského carského domu a svého syna Georgije jmenovala svým nástupcem.

Reference

↑ Dostupné online.
↑ Boda de la Gran Duquesa Maria de Rusia con el Principe Franz Wilhelm de Prusia en Madrid//¡Hola!. № 1675. 2 octubre 1976
↑ Boda en Madrid de la Gran Duquesa Maria, Heredera de Rusia, con el Principe Francisco Gueillermo de Prusia//Semana. № 1912. 9 octubre 1976
↑ Думин С. В. Романовы. Императорский дом в изгнании. — Moskva: Захаров-АСТ, 1998 s. 324

Pruské princezny sňatkem

Generace počínají prvním pruským králem Fridrichem I. a pokračují jeho potomky

1. generace	Alžběta Henrieta Hesensko-Kasselská Žofie Šarlota Hannoverská Žofie Luisa Meklenbursko-Schwerinská	Znak Pruského království

2. generace	Žofie Dorotea Hannoverská

3. generace	Alžběta Kristýna Brunšvicko-Bevernská Luisa Amálie Brunšvicko-Wolfenbüttelská Vilemína Hesensko-Kasselská Anna Alžběta Luisa Braniborsko-Schwedtská

4. generace	Alžběta Kristýna Ulrika Brunšvicko-Wolfenbüttelská Frederika Luisa Hesensko-Darmstadtská

5. generace	Luisa Meklenbursko-Střelická Frederika Meklenbursko-Střelická Marie Anna Hesensko-Homburská

6. generace	Alžběta Ludovika Bavorská Augusta Sasko-Výmarská Marie Sasko-Výmarsko-Eisenašská Marianna Oranžská Luisa Anhaltsko-Bernburská

7. generace	Viktorie Sasko-Koburská Marie Anna Anhaltsko-Desavská Marie Sasko-Altenburská

8. generace	Augusta Viktorie Šlesvicko-Holštýnská Hermína Reusská Irena Hesensko-Darmstadtská Luisa Žofie Šlesvicko-Holštýnsko-Sonderbursko-Augustenburská

9. generace	Cecílie Meklenbursko-Zvěřínská Žofie Šarlota Oldenburská Adelaida Sasko-Meiningenská Alexandra Viktorie Šlesvicko-Holštýnsko-Sonderbursko-Glücksburská Ina Marie von Bassewitz Marie Augusta Anhaltská

10. generace	Dorotea von Salviati Kira Kirillovna Ruská Magdaléna Reuss z Kostřic Brigid Guinnessová Henrieta z Schönaich-Carolathu

11. generace	Marie Vladimirovna Ruská

12. generace	Sophie z Isenburgu