Max von Oberleithner

Max von Oberleithner
Základní informace
Narození	11. července 1868 Šumperk
Úmrtí	5. prosince 1935 (ve věku 67 let) Šumperk
Povolání	hudební skladatel a dirigent
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Max Heinrich Edler von Oberleithner (11. července 1868, Šumperk – 5. prosince 1935 tamtéž) byl česko-rakouský právník, výrobce textilu, hudební skladatel a dirigent.

Max von Oberleithner byl synem textilního průmyslníka Karla von Oberleithnera.

Byl ženatý s Vilmou.

V letech 1890–1895 byl soukromým studentem Antona Brucknera na doporučení Felixe von Mottla. V roce 1892 získal doktorát z práv na Vídeňské univerzitě a v témže roce mu Bruckner věnoval svou skladbu Žalm 150.

V roce 1895 se stal divadelním kapelníkem v českých Teplicích a o rok později odešel do Düsseldorfu, kde také rok působil jako divadelní dirigent. V roce 1897 se vrátil do Vídně a jelikož byl jako továrník finančně nezávislý, mohl se soustředit na klasickou hudbu.

V roce 1912 zhudebnil román Pierra Louÿse Afrodita s ohledem na angažmá Marie Jeritzy ve vídeňské Dvorní opeře. O čtyři roky později vytvořil svou nejúspěšnější operu Železný spasitel (něm. Der eiserne Heiland).

Oberleitner dohlížel na tisk Brucknerovy 8. symfonie v roce 1892 a spolu s Josephem Schalkem provedl některé změny. Dnes jsou často svévolné úpravy děl Antona Brucknera jeho studenty, jako byl již zmíněný Joseph Schalk, jeho bratr Franz a Ferdinand Löwe, nahlíženy mimořádně kriticky.

• 1899: Erlöst
• 1901: Ghitana
• 1908: Abbé Mouret
• 1912: Aphrodite
• 1914: La Vallière
• 1916: Der eiserne Heiland (Uraufführung: Wiener Volksoper, 20. ledna 1917)
• 1919: Cäcilie
• 1920: Das Heidentor (Pohanská brána)

• Max von Oberleithner: Meine Erinnerungen an Anton Bruckner. Regensburg 1933.

• Peter Andraschke: Max von Oberleithner, ein Bruckner-Schüler aus Mährisch Schönberg. In: Die Musik der Deutschen im Osten und ihre Wechselwirkung mit den Nachbarn. Ostseeraum - Schlesien - Böhmen/Mähren - Donauraum. Hrsg. Klaus Wolfgang Niemöller und Helmut Loos. (= Deutsche Musik im Osten. Bd. 6). Gudrun Schröder Verlag, Bonn 1994, ISBN 3-926196-25-4, S. 445–465.
• Wolfgang Doebel: Bruckner Symphonien in Bearbeitungen. Die Konzepte der Bruckner-Schüler und ihre Rezeption bis zu Robert Haas. Bd. 24. Tutzing 2001, ISBN 3-7952-1034-8.
• Sudetendeutsches Musikinstitut (Hrsg.): Lexikon zur deutschen Musikkultur. Böhmen. Mähren. Sudetenschlesien. Bd. 2. München 2000, ISBN 3-7844-2799-5, S. 1041–1043.
• C. Rapf: Oberleithner Max von. In: Österreichisches Biographisches Lexikon 1815–1950 (ÖBL). Band 7, Verlag der Österreichischen Akademie der Wissenschaften, Wien 1978, ISBN 3-7001-0187-2, S. 188.

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Max von Oberleithner na německé Wikipedii.

• Oberleithnerové