Otakarka

Otakarka
Účel stavby

obranný, obytný

Základní informace
Výstavba13. století[1]
Přestavbapřelom 15. a 16. století
Materiálkámen
Poloha
AdresaBiskupská zahrada, Široká 139/24, České Budějovice, ČeskoČesko Česko
Souřadnice48°58′24,96″ s. š., 14°28′19,92″ v. d.
Map
Další informace
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.
O Otakarově baště v Čáslavi pojednává článek Otakarova věž.

Otakarka neboli Otakarova bašta je gotická poloválcová hradební bašta v Českých Budějovicích. Pod názvem hradební věž Otakarova s katalogovým číslem 1000127454_0007 je vedena jako součást památkově chráněného městského opevnění.

Podoba a historie

Vznikla ve 13. století při budování hlavní (nejstarší) městské hradby.[1] Ta dosahovala výšky až 7 metrů a šířky v patě až 1,6 metru.[2] Bašta půlkruhově vystupuje z hlavní hradební zdi směrem do parkánu (dnešní Biskupská zahrada), směrem k městu je plochá. Je možné, že poloválcové bašty byly původně směrem k městu otevřené a k uzavření došlo teprve během pozdně gotických úprav opevnění na přelomu 15. a 16. století.[1] 8 metrů vysokou[3] a 7,5 metru širokou[4] dvoupatrovou konstrukci s plochými stropy kryje vysoká kuželová střecha vybavená dvojicí vikýřů.[1] Hladkou fasádu prolamují původní střílny ve druhém patře a novodobě vybouraná okna v prvním patře.[1] V 19. století totiž byla věž adaptována k obytným účelům,[1] což dokládá i přistavěný komín. Dochovala se také pozdně barokní vstupní vrata umístěná do zazdívky pod původním hradebním ochozem.[3]

Leopold Maria Zeithammer v roce 1904 uvedl, že replika mučidla železná panna[pozn. 1] byla uložena v Otakarce.[5]

Odkazy

Poznámky

  1. ↑ Od roku 1855 vystavená ve věži Železná panna, ale již koncem 19. století nezvěstná.

Reference

  1. ↑ a b c d e f THOMA, Juraj. Encyklopedie Českých Budějovic - Otakarka [online]. Č. Budějovice: NEBE [cit. 2020-04-14]. Dostupné online. 
  2. ↑ SCHNINKO, Jan. České Budějovice gotické, aneb velká pátrací hra pro odvážné badatele. České Budějovice: České Budějovice, 2016. 8 s. Kapitola Otakarka, s. 2. Vydáno k příležitosti Dnů evropského dědictví 10. 9. 2016. 
  3. ↑ a b STROUHOVÁ, Hana. Epigrafické památky vnitřního města Českých Budějovice do roku 1900. České Budějovice, 2015. 225 s. Diplomová práce. Jihočeská univerzita, Filozofická fakulta, Ústav archivnictví a pomocných věd historických. Vedoucí práce Marie Ryantová.
  4. ↑ Česká akademie věd a umění. Komise archaeologická. Politický okres česko-budějovický - Budějovice České, hradby městské. Soupis památek historických a uměleckých v království českém. 1900, roč. 8, s. 20. Dostupné online. 
  5. ↑ SCHINKO, Jan. Budějovičtí měli na mučení zločinců zvláštní zařízení. Českobudějovický deník.cz [online]. VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2012-07-29 [cit. 2020-04-14]. Dostupné online. 

Související články

Externí odkazy

  • Logo Wikimedia Commons Obrázky, zvuky či videa k tématu Otakarka na Wikimedia Commons
Věže a hradby v Českých Budějovicích
městské brány a branky
Pražská brána (Písecká) • Svinenská brána (Vídeňská) • Rožnovská brána (Linecká) • Solní branka (Vodní) • Rybářská brána
hradební věže
Rauscher • Břidlicová věž (Schifferturm) • Manda • Železná panna (Spilhaybl) • Lauseck • Rabenštejnská věž
bašty hlavní hradby
Teuffel • Bílá věž • Katovská věž • Otakarka • Kruhová bašta • Klínovitá bašta • Polygonální bašta
bašty vnější hradby
Bašta u Mlýnské stoky • Gloriet • Hranatá bašta • Pergula
ostatní hradební věže
Gauendorf • Tábor
související hradební prvky
Mlýnská stoka • Sady • Zlatý most • Krumlovský rybník • Biskupská zahrada • Slepé rameno • Sokolský ostrov • Hrad
funkční věže
Černá věž • Zvonice • Vodárenská věž • Bílá věž