Prostějov hlavní nádraží

Prostějov hlavní nádraží
Nádraží v říjnu 2022
Nádraží v říjnu 2022
StátČeskoČesko Česko
KrajOlomoucký
MěstoProstějov
Souřadnice49°28′20,48″ s. š., 17°7′46,49″ v. d.
Prostějov hlavní nádraží
Prostějov hlavní nádraží
Provozovatel dráhySpráva železnic
Kód stanice5435705
Tratě301, 306, 307
Nadmořská výška220 m n. m.
V provozu od1. července 1870
Zabezpečovací zařízeníelektromechanické/TEST C
Dopravní koleje7
Nástupiště (nástupní hrany)5 (5)
Prodej jízdenekAno
Návazná dopravaMěstské, příměstské a meziměstské autobusy (nedaleké autobusové nádraží)
Služby ve staniciVnitrostátní a mezinárodní pokladní přepážkaPlatba v EurechČD centrumČekárna pro cestujícíÚschovna zavazadelBezbariérové WCVeřejné parkoviště
Logo Wikimedia Commons Obrázky, zvuky či videa na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Prostějov hlavní nádraží je železniční stanice v okresním městě Prostějov, druhém největším městě Olomouckého kraje, na adrese Janáčkova 2. Druhou, méně vytíženou, stanicí ve městě je Prostějov místní nádraží.

Historie

Nová budova nádraží dokončená roku 1952

Stanice vznikla na odbočné trati od železnice z Brna na Přerov. Kolej se odděluje při nádraží v Nezamyslicích a přes Prostějov pokračuje do Olomouce. První osobní vlak přijel do Prostějova 1. července 1870, nákladní doprava zde byla zahájena přesně o měsíc později. Stavbu trati a následný provoz zajišťovala společnost Moravskoslezská severní dráha, zřízená pod společností Severní dráha císaře Ferdinanda (KFNB). Roku 1886 byla připojena trať do Litovle a Červenky, od roku 1889 byl zahájen provoz ve směru do Chornic (Moravská západní dráha), odkud bylo možné pokračovat až do České Třebové.

Po KFNB v roce 1908 pak obsluhovaly stanici jedna Císařsko-královské státní dráhy (kkStB), po roce 1918 pak správu přebraly Československé státní dráhy, Moravská západní dráha byla zestátněna až roku 1925.[1]

Začátkem května roku 1945 byl staniční komplex poničen boji a leteckým bombardováním a po válce bylo rozhodnuto o vybudování nové staniční budovy. Ta vyrostla ve stylu poválečného funkcionalismu na stejném místě v letech 1947–1952 podle návrhu architekta Jaroslava Otruby. Spolu s novou budovou stanice vznikl i hotel a dva obytné domy pro železniční zaměstnance. Komplexu budov dominuje prostorná odbavovací hala, na jejím vnějším štítu po levé straně je umístěna plastika od olomouckého sochaře Vladimíra Navrátila.

Začátkem 21. století prošla nádražní budova rekonstrukcí, při které v odbavovací hale vzniklo nové zázemí pro zaměstnance a cestující v podobě nové čekárny, sociálního zařízení a provedla se vestavba nových prostor pro komerční služby. Dále byly osazeny nové střešní pláště a dlažby, opravena a očištěna fasáda a vyměněny výplně otvorů. Autorem rekonstrukce byl Milan Obenaus.[2][3]

Z nádraží vede celkem deset železničních vleček do různých průmyslových podniků ve městě.

Provoz osobní dopravy

Vlaky ČD a stanice jsou součástí IDSOK.[4] Ve stanici zastavují osobní vlaky, spěšné vlaky a rychlíky ve směrech Brno hlavní nádraží, Červenka, Dzbel, Chornice, Kouty nad Desnou, Nezamyslice, Olomouc hlavní nádraží, Senice na Hané, Šumperk a Zábřeh na Moravě.[5]

Reference

  1. ↑ Historie železničních tratí, elektronická databáze; Sekera, Pavel
  2. ↑ HLAVNÍ NÁDRAŽÍ PROSTĚJOV – rekonstrukce [online]. Česká komora architektů [cit. 2023-12-04]. Dostupné online. 
  3. ↑ BARTKOVÁ, Hana. Před sedmdesáti lety byla otevřena nová budova hlavního vlakového nádraží v Prostějově [online]. Statutární město Prostějov, 2022-12-21 [cit. 2023-12-04]. Dostupné online. 
  4. ↑ Schéma železnice. Integrovaný Dopravní Systém Olomouckého Kraje [online]. [cit. 2023-06-16]. Dostupné online. 
  5. ↑ ..: Prostějov hlavní nádraží - Příjezdy a odjezdy vlaků :... Želpage.cz [online]. [cit. 2023-06-16]. Dostupné online. 

Externí odkazy

  • Logo Wikimedia Commons Obrázky, zvuky či videa k tématu Prostějov hlavní nádraží na Wikimedia Commons
  • Historie železniční trati Brno-Přerov
  • Diplomová práce o železniční dopravě na Prostějovsku
  • Profil stanice na webu Českých drah
  • Profil stanice na webu o Moravské západní dráze,
Železniční trať Nezamyslice–Olomouc
Nezamyslice – Doloplazy – Pivín – Čelčice – Bedihošť – Prostějov hlavní nádraží – Vrahovice – Kraličky – Vrbátky – Blatec – Kožušany – Nemilany – Olomouc-Nové Sady – Olomouc hlavní nádraží
Železniční trať Červenka–Prostějov
Červenka – Červenka zastávka – Litovel – Litovel město – Litovel předměstí – Myslechovice – Cholina – Odrlice – Senice na Hané zastávka – Senice na Hané – Náměšť na Hané – Drahanovice – Slatinice – Třebčín – Kaple – Čelechovice na Hané – Kostelec na Hané – Prostějov místní nádraží – Prostějov hlavní nádraží
Železniční trať Třebovice v Čechách – Chornice – Prostějov/Velké Opatovice
Třebovice v Čechách – Chornice – Prostějov
Třebovice v Čechách – Anenská Studánka – Trpík – Mladějov na Moravě – Kunčina – Moravská Třebová – Linhartice – Radkov u Moravské Třebové – Rozstání – Městečko Trnávka – Mezihoří – Chornice – Nectava – Šubířov – Dzbel – Jesenec – Konice – Křemenec – Čunín – Stražisko – Ptení – Zdětín u Prostějova – Lutotín – Kostelec na Hané – Prostějov místní nádraží – Prostějov hlavní nádraží
Chornice – Velké Opatovice
Chornice – Biskupice u Jevíčka – Jevíčko – Velké Opatovice