Rendlové z Oušavy

Rendlové z Oušavy (též Rendlové z Úšavy) byli český rytířský rod pocházejí z Tachovska.

Historie

První zmínky o rodu pocházejí z poloviny 15. století, kdy žil Jan Rendl se syny Vilémem a Albrechtem. Vilém se stal hejtmanem rožmberského vojska, pravděpodobně držel Tažovice u Rábí.

Albrecht († 1522) v dědictví obdržel mlýn blízko Vodňan, působil jako právník, sepsal Vladislavské zřízení zemské. Od roku 1494 vykonával funkci pražského místopurkrabího a od roku 1496 post královského prokurátora. Zasedal v komisi, která měla pořídit nové znění zemských desk. V roce 1500 vypracoval nové pojetí zemského zřízení, který uznával panský a rytířský stav jako jediný zákonodárný orgán. Proti tomuto názoru se začala bouřit města, Albrecht změnil názor a ke konci života se s měšťanstvem sblížil. Držel Komorní Hrádek, Zlenice, Ježov a dva domy v Praze. Vladislavskému zřízení zemskému se v té době říkalo posměšně Rendlova práva, z čehož vyšel tehdy hojně užívaný pojem zrendlovat, znamenající svévolně padělat právo. Narážkou na zděděný mlýn, který byl jedinou nemovitostí, kterou v tu dobu vlastnil, jej často nazývali Rendl ze mlejna.

Svým synům Janovi, Albrechtovi, Vilému a Mikuláši zanechal písemné Naučení p. Albrechta Rendla z Oušavy synům dané.[1] Synům patřily Křtěnov, Slavětice, Velhartice, Dětenice a i v Praze měli několik menších domů.

Koncem 16. století o nich již nejsou žádné zmínky.

Erb

Ve znaku nosili bílou pilu na červeném podkladu.

Příbuzenstvo

Spojili se s Počepickými, Dvořeckými či Čabelickými ze Soutic.

Související články

Odkazy

Reference

  1. Drobnější články (1). Český časopis historický. 1/1902, s. 68–69. Dostupné online. 

Literatura

  • HALADA, Jan. Lexikon české šlechty. Praha: AKROPOLIS, 1992. ISBN 80-901020-3-4. Kapitola Rendlové z Oušavy, s. 125–126.