Seznam bývalých železničních hraničních přechodů v Česku

Tento článek potřebuje úpravy.

Můžete Wikipedii pomoci tím, že ho vylepšíte. Jak by měly články vypadat, popisují stránky Vzhled a styl, Encyklopedický styl a Odkazy.

---

Konkrétní problémy: aktualizovat (vč. zákona 191/2016, podle kterého jsou nyní hraniční přechody pouze na mezinárodních letištích, viz Seznam hraničních přechodů Česka), ucelenější úvod dle V+S

Železniční hraniční přechody České republiky, stav z roku 2011. Přechody uvedené kurzívou byly fyzicky zrušeny. Rok otevření trati uveden v závorce.

Pokud by na žádné železniční trati překračující hranice České republiky nebyl zastaven provoz, bylo by dnes k cestám do zahraničí možno využít více než padesát železničních hraničních přechodů. Vzhledem k uzavírkám tratí a změnám jízdních řádů je dnes pravidelná osobní přeprava provozována pouze na polovině z nich.

Po únosu tzv. „vlaku svobody“, uskutečněném v září 1951, padlo rozhodnutí vytrhat koleje na mnoha dalších nevyužívaných hraničních přechodech, aby se zabránilo podobným incidentům.^[1]

• Stožec – Haidmühle, uveden do provozu 1910, v roce 1948 provoz přerušen, 1951 odstraněny koleje. V současné provozuje spolek Pošumavská jižní dráha muzejní provoz na 105 m dlouhém úseku.^[2]
• Železná Ruda – Bayerisch Eisenstein (1877), po 2. světové válce zrušen, od 1991 obnovena osobní doprava
• Česká Kubice – Furth im Wald (1861), v padesátých a šedesátých letech 20. století přerušena osobní doprava^[3]
• Cheb – Waldsassen (1865–1945), zrušen, nyní cyklostezka
• Cheb – Schirnding (1883)
• Aš – Selb-Plößberg (1865), po 2. světové válce zastavena osobní doprava, nákladní doprava ukončena v roce 1995,^[4] od prosince 2015 obnovena osobní doprava^{[5] [6]}
• Hranice v Čechách – Adorf (1906-1945), zrušen
• Vojtanov – Bad Brambach (1865), viz Železniční trať Františkovy Lázně – Bad Brambach
• Kraslice – Klingenthal (1886), po druhé světové válce provoz přerušen, obnoveno 1999, dnes pouze osobní doprava, viz Železniční trať Sokolov–Kraslice
• Potůčky – Johanngeorgenstadt (1889), po druhé světové válce provoz přerušen, obnoveno 1992, dnes pouze osobní doprava, viz Železniční trať Karlovy Vary – Johanngeorgenstadt
• Vejprty – Bärenstein (1872), po druhé světové válce provoz přerušen, obnoveno 1993, 2014–2015 osobní doprava zastavena. 2016 osobní doprava opět obnovena.
• Křimov – Reitzenhain (1875), 1945 zrušen^[7]
• Moldava v Krušných Horách – Holzhau, (1884–1945), o obnovení se jedná, viz Moldavská horská dráha
• Děčín – Bad Schandau (1851), viz Železniční trať Děčín – Dresden-Neustadt
• Dolní Poustevna – Sebnitz, (1905–1945; 2014–), provoz obnoven v červenci 2014, viz Železniční trať Rumburk–Sebnitz
• Rumburk – Ebersbach (1873), osobní doprava zrušena v roce 2010, viz Železniční trať Rumburk–Ebersbach
• Varnsdorf – Seifhennersdorf (1871), dnes pouze osobní doprava
• Varnsdorf – Großschönau (Sasko) (1871), dnes pouze osobní doprava
• Hrádek nad Nisou – Zittau (1859), dnes přes území Polska, viz Železniční trať Liberec–Zittau

• Heřmanice – Bogatynia (Reichenau), zrušen (1900–1945, viz Železniční trať Frýdlant v Čechách - Heřmanice)
• Frýdlant – Zawidów (Seidenberg) (1875), dnes pouze nákladní doprava
• Jindřichovice pod Smrkem – Mirsk (Friedeberg) (1904–1945), zrušen
• Harrachov – Szklarska Poręba Górna (1902), před výměnou území s Polskem byl hraničním bodem most přes Jizeru mezi Kořenovem a Harrachovem, viz Tanvaldská ozubnicová dráha
• Královec – Lubawka (1869), po druhé světové válce provoz přerušen, obnoveno 2008, dnes pouze sezónní osobní doprava
• Meziměstí – Mieroszów (1877), Mezi roky 2003–2018 bez osobního provozu. Od roku 2018 zavedena sezónní osobní doprava. Občasná nákladní doprava.
• Otovice – Tłumaczów (Tuntschendorf) (1889), zrušen, v současné době existují plány na opětovné vybudování potřebné infrastruktury pro pravidelný nákladní provoz, důvodem je zprovoznění obnovené železniční tratě na úseku Tłumaczów – Ścinawka Średnia v režimu vlečky.
• Náchod – Kudowa Zdrój (pouze 1945), viz železniční trať Kłodzko – Kudowa Zdrój
• Lichkov – Międzylesie (1875)
• Bernartice – Dziewiętlice (1896), zrušen^[8]
• Vidnava – Kałków-Łąka (1911), zrušen
• Mikulovice – Głuchołazy (1888), využíván jako peáž pro spojení Mikulovice – Jindřichov ve Slezsku, od prosince 2006 umožněn nástup a výstup cestujících ve stanici Głuchołazy
• Jindřichov ve Slezsku – Głuchołazy (1875)
• Krnov – Głubczyce (1873), zrušen
• Opava – Pilszcz (1909–1945), zrušen
• Chuchelná – Krzanowice (1895), zrušen, obnova uvedena v dopravní koncepci kraje, nepravděpodobná
• Bohumín – Chałupki (1848)
• Petrovice u Karviné – Zebrzydowice (Seibersdorf) (1855)
• Albrechtice – Marklowice (1914–1931), zrušen po ustavení státních hranic, zachovaly se jen patky mostu přes Olši
• Český Těšín – Cieszyn (1888) (administrativně se jedná o dva přechody: Český Těšín – Cieszyn, který je využíván pouze pro osobní dopravu, a Český Těšín – Cieszyn Marklowice, využívaný pouze pro nákladní dopravu)–

• Břeclav – Hohenau (1839), viz Severní dráha císaře Ferdinanda
• Novosedly – Laa an der Thaya (1872–1930), zrušen
• Hevlín – Laa an der Thaya (1870), zrušen, existují úvahy o obnovení, nepravděpodobné
• Znojmo – Retz (1871)
• Slavonice – Fratres (1903–1948), obnova nepravděpodobná^[9]
• České Velenice – Breitensee (1900–1950), úzkorozchodná trať Waldviertelbahn do Litschau
• České Velenice – Gmünd (1869)
• České Velenice – Gmünd (1902–1950), úzkorozchodná trať do Groß Gerungs, po mostě přes Lužnici nyní vede stezka k pěšímu hraničnímu přechodu ^[10]
• Horní Dvořiště – Summerau (1871), vznikl po změně trasování trati bývalé koněspřežné dráhy České Budějovice-Linec^[11]

• Mosty u Jablunkova – Čadca (1871), viz Železniční trať Bohumín - Čadca
• Horní Lideč – Lúky pod Makytou (1937)
• Vlárský průsmyk – Horné Srnie (1888), osobní i nákladní doprava
• Velká nad Veličkou – Vrbovce (1929), pouze osobní doprava
• Sudoměřice nad Moravou – Skalica na Slovensku (1893), bez pravidelné dopravy
• Hodonín – Holíč (1891), bez pravidelné dopravy, v případě výluk na trati Břeclav – Kúty využíván pro odklony
• Lanžhot – Kúty (1900)

• Nová Bystřice – Litschau (úzkorozchodné tratě), viz Železniční trať Jindřichův Hradec - Nová Bystřice
• Vejprty – Jöhstadt, prodloužení úzkorozchodné Přísečnické dráhy
• Moldava – Hermsdorf-Rehefeld, úzkorozchodná Pöbelská dráha do Schmiedebergu na Weisseritzské dráze
• Dubí - Altenberg, projekt propojení úvraťové stanice Dubí a stanice Altenberg tunelem o délce cca 4 km skrz masiv Krušných hor měl umožnit některým vlakům bezúvraťové projetí stanice Dubí a odlehčit tak provozu tehdy přetížené dráhy Most-Moldava. Stavba nikdy nebyla zahájena.
• Dolní Světlá – Jonsdorf, prodloužení Žitavské úzkorozchodné dráhy
• Osoblaha – Deutsch Rasselwitz (Racławice Śląskie), z vojenskopolitických důvodů dostala přednost úzkorozchodná dráha z Třemešné. Existují úvahy o prodloužení úzkorozchodné železnice z Osoblahy do Racławic Śląskich.
• Petřkovice – Annaberg (dnešní Chałupki), viz Železniční trať Opava východ – Hlučín – Petřkovice
• Velké Karlovice – Makov

• SCHREIER, Pavel. Zrození železnic v Čechách, na Moravě a ve Slezsku. [s.l.]: Baset, 2004. ISBN 80-7340-034-0. 
• Data zahájení provozu na tratích v ČR na Vlak-Site (http://vlak.wz.cz/)

Tento článek je příliš stručný nebo postrádá důležité informace. Pomozte Wikipedii tím, že jej vhodně rozšíříte. Nevkládejte však bez oprávnění cizí texty.