Seznam kulturních památek v Brně-Bystrci

Dostupné mapy ke článku
OSM Mapy.cz Bing WikiMap
Souřadnice ve formátu KML: Export

	Jste-li ochotni uvolnit své obrázky památek pod svobodnou licencí, neváhejte je nahrát do úložiště Wikimedia Commons (kliknutím na ikonku fotoaparátu v příslušném řádku tabulky). Obrázky uložené ve Wikimedia Commons můžete pomocí odkazu přidat do tohoto seznamu nebo do článku o příslušné památce, obci atd.
WikiProjekt Seznamy památek WikiProjekt Fotografování

Tento seznam nemovitých kulturních památek v části Bystrc v městské části Brno-Bystrc ve městě Brno v okrese Brno-město vychází z Ústředního seznamu kulturních památek ČR, který na základě zákona č. 20/1987 Sb., o státní památkové péči, vede Národní památkový ústav jako ústřední organizace státní památkové péče. Údaje jsou průběžně upřesňovány, přesto mohou obsahovat i řadu věcných a formálních chyb a nepřesností či být neaktuální.

Pokud byly některé části dotčeného území vyčleněny do samostatných seznamů, měly by být odkazy na tyto dílčí seznamy uvedeny v úvodu tohoto seznamu nebo v úvodu příslušné sekce seznamu.

Bystrc

Památka

Fotografie

Rejstříkové číslo v ÚSKP

Sídelní útvar

Poloha

Popis a poznámky

Kostel svatého Jana Křtitele a svatého Jana Evangelisty (Q12030799)

ano

Kategorie „Church of Saints John (Brno-Bystrc) “ na Wikimedia Commons

48707/7-8059
Pam. katalog
MIS

Bystrc

náměstí 28. dubna, pp. 1
49°13′35,36″ s. š., 16°31′49,66″ v. d.

Kostel sv. Jana Křtitele a sv. Jana Evangelisty. V jádru středověká stavba s raně barokními a zejména romantickými úpravami v 19. století. Orientovaná jednolodní stavba s odsazenýml čtyřbokým kněžištěm ukončeným apsidou. Ke kněžišti přiléhají čtyřboká plochostropá sakristie a kaple. K západnímu průčelí se přimyká v líci severní lodi hranolovitá věž se schodišťovým válcem ve výši lodi v jihovýchodním koutě. Hlavní vstup do kostela podvěžím. Průčelí prolomeno na osu pravoúhlým vchodem v šambráně spojené s archivoltou kolem termálního okna v nadpraží. Na věži hodiny, střecha věže osmiboká jehlancová s námětky, završena křížem s makovičkou.

Památkově chráněno od 9. února 1989.

Socha svatého Jana Nepomuckého (Q37021092)

ano

Kategorie „Statue of John of Nepomuk (Brno-Bystrc) “ na Wikimedia Commons

34584/7-260
Pam. katalog
MIS

Bystrc

náměstí 28. dubna, pp. 26/5
49°13′31,26″ s. š., 16°31′37,02″ v. d.

Socha sv. Jana Nepomuckého z 2. poloviny 18. století.

Památkově chráněno od 23. března 1964.

Hrad Veveří (Q921344)

ano

Kategorie „Veveří Castle “ na Wikimedia Commons

35840/7-30
Pam. katalog
MIS

Bystrc

pp. 5197/0, 5198/0, 5205/0, část 5215/0
49°15′24,23″ s. š., 16°27′47,07″ v. d.

Hrad Veveří

skleník. Stavba pěstebního skleníku v blízkosti oranžerie na terase pod jižní branou vznikla z iniciativy majitelů panství Ypsilanti v roku 1876. 49°15′22,49″ s. š., 16°27′41,24″ v. d.
oranžérie. Neogotická stavba oranžerie na terase pod jižní branou vznikla v roce 1876 z iniciativy majitelů panství Ypsilanti. 49°15′23,34″ s. š., 16°27′41,98″ v. d.
jižní brána. Mohutný hranol jižního branského stavení nesoucí kamenný tiefenbachovský znak vznikl r. 1622 přestavbou vrcholně gotické brány. 49°15′23,7″ s. š., 16°27′41,69″ v. d.
památník 80. výročí zrušení roboty. Na úpatí hradní ostrožny, na níž je vybudováno předhradí hradu Veveří, poblíž jižní brány, je do tarasní zdi zpevňující skalní podloží přizděn památník 80. výročí zrušení roboty roku 1848. Drobná cihlová architektura vymezuje dvě pravoúhlá pole umístěná nad sebou a ukončená římsami. Odhalena roku 1928 na paměť 80. výročí zrušení roboty a 10. výročí trvání Čs. republiky. 49°15′23,33″ s. š., 16°27′41,17″ v. d.
kočárovna. Kočárovna tvořící součást průběžné zástavby při jižní hradební zdi předhradí. 49°15′23,6″ s. š., 16°27′40,77″ v. d.
zástavba při jižní hradbě předhradí. Průběžná zástavba při jižní hradební zdi předhradí dokládá potřebu užitkových staveb nezbytných pro fungování hradu jako centra dominia. 49°15′22,92″ s. š., 16°27′39,67″ v. d.
vnitřní hradební zeď příhrádku s bránou a s torzem kovárny. Romanticky upravená vnitřní hradba příhrádku se zdvojenou vstupní bránou a přiléhajícím obvodovým zdivem bývalé kovárny. 49°15′23,17″ s. š., 16°27′38,23″ v. d.
hradební ochoz. Mohutná gotická fortifikační architektura příhrádku vybudovaná patrně markrabětem Janem Jindřichem. Čtyři věže a věžice spojené hradbami s cimbuřím tvoří stěžejní součást scenérie hradu. 49°15′22,67″ s. š., 16°27′35,88″ v. d.
jižní válcová věž příhrádku 49°15′22,2″ s. š., 16°27′36,7″ v. d.
konírna. Přízemní zaklenutá konírna přiléhající k západní hradbě příhrádku. 49°15′22,57″ s. š., 16°27′36,47″ v. d.
západní hranolová věž příhrádku 49°15′22,84″ s. š., 16°27′35,7″ v. d.
severní válcová věž příhrádku 49°15′23,75″ s. š., 16°27′35,51″ v. d.
západní horní brána. Západní brána s charakteristickým arkýřem se střílnami je tiefenbachovskou stavbou z roku 1622 zbudovanou na místě středověké brány. Vstupuje se jí do obranného koridoru při severní hradbě příhrádku. 49°15′24,04″ s. š., 16°27′36″ v. d.
severní zástavba příhrádku. Dvě pravoúhle navazující křídla provozních budov přistavěných k severní a východní hradbě příhrádku. 49°15′23,82″ s. š., 16°27′36,76″ v. d.
východní horní brána. Východní horní branská věž ukončující směrem k předhradí obranný koridor při severní hradbě příhrádku. 49°15′24,23″ s. š., 16°27′37,62″ v. d.
šatlava. Objekt tzv. šatlavy, mezi níž a purkrabství byl v roce 1819 dostavěn nový ovčín, tvoří blokovou zástavbu vymezující severní stranu předhradí mezi příhrádkem a příkopem hradního komplexu. 49°15′24,44″ s. š., 16°27′39,8″ v. d.
nový ovčín. Velká hmota ovčína a šatlavy dostavěná roku 1819 tvoří s purkrabstvím blokovou zástavbu vymezující severní stranu předhradí mezi příhrádkem a příkopem hradního jádra. 49°15′24,67″ s. š., 16°27′40,71″ v. d.
purkrabství, Hrad Veveří 1239/1. V jádře středověká, barokně dostavěná a klasicistně přestavěná budova purkrabství tyčící se nad srázem příkopu oddělujícího předhradí od jádra hradu. Tvoří východní část severního bloku hospodářských a správních budov. 49°15′25,21″ s. š., 16°27′42,57″ v. d.
most. Monumentální jednoobloukový most z roku 1898 spojující předhradí s jádrem hradu je nejstarším funkčním mostem železobetonové konstrukce v našem státě. Most nahradil starší kamennou stavbu, jejíž barokní skulpturální výzdobu převzal (sv. Jana Nepomuckého, sv. Jana Sarkandera a sv. Antonína Paduánského – kopie, originály jsou v lapidáriu). 49°15′24,53″ s. š., 16°27′44,18″ v. d.
Soubor čtyř vrcholně barokních soch na mostě:
- socha sv. Jana Nepomuckého, severní strana, východní socha 49°15′24,65″ s. š., 16°27′44,27″ v. d.
- socha sv. Floríána, severní strana, západní socha, zanikla 49°15′24,59″ s. š., 16°27′43,96″ v. d.
- socha sv. Jana Sarkandera, jižní strana, východní socha 49°15′24,46″ s. š., 16°27′44,37″ v. d.
- socha sv. Antonína Paduánského, jižní strana, západní socha 49°15′24,38″ s. š., 16°27′44,04″ v. d.
palác s břitovou věží. Stavební jádro tvořené raně gotickou břitovou věží a dvěma lucemburskými paláci stavebně sjednocené raně barokní dostavbou do mohutné trojkřídlé hmoty dominující monumentálnímu hradního komplexu. 49°15′24,91″ s. š., 16°27′45,25″ v. d.
arkádový ochoz s vyhlídkovou terasou. Arkádový ochoz s terasou uzavírající hlavní nádvoří hradu na severovýchodní straně, zbudovaný zčásti na místě starého severního přemyslovského paláce. 49°15′24,64″ s. š., 16°27′47,02″ v. d.
Anglický trakt. V 17. století vybudovaná průchozí stavba vložená mezi protilehlé gotické hradby v úzkém místě hradní ostrožny. 49°15′23,66″ s. š., 16°27′48,26″ v. d.
zadní palác s hranolovou věží. V 17. století vybudovaná palácová stavba a vrcholně gotická hranolová věž na konci hradní ostrožny. Masivní gotická hranolová věž ze 14. století s mladší nadstavbou, k jejíž severozápadní straně přiléhá raně barokní jednopatrová dvoutraktová budova s dochovanými valenými klenbami s výsečemi. Na věž z jihozápadní strany navazoval nedochovaný zadní (celkem pátý) hradní palác z lucemburského období, jehož zdivo je dochováno v Prachové věži na jihovýchodním výběžku konce ostrožny. 49°15′22,97″ s. š., 16°27′49,87″ v. d.
Prachová věž. Věž vzniklá v 1. polovině 17. století přestavbou torza lucemburského zadního paláce na konci hradní ostrožny. 49°15′22,34″ s. š., 16°27′49,41″ v. d.

Památkově chráněno od 23. března 1964.

Kostel Panny Marie (Q8407416)

ano

Kategorie „Kaple Matky Boží Veverské “ na Wikimedia Commons

26180/7-70
Pam. katalog
MIS

Bystrc

při hradě Veveří, pp. 5216, 5217/1–2
49°15′19,88″ s. š., 16°27′17,59″ v. d.

Kostel Panny Marie, ohradní zeď. Tribunový pozdě románský kostel z počátku 13. století s pozdně gotickou dostavbou. Robustní zeď s branou z poloviny 19. století ohrazující prostranství bývalého středověkého hřbitova.

Památkově chráněno od 23. března 1964.

Myslivna Pod komorou (Q33525749)

ano