Staryj Krym (Krym)
Staryj Krym Старий Крим | |
---|---|
znak vlajka | |
Poloha | |
Souřadnice | 45°1′45″ s. š., 35°5′19″ v. d. |
Nadmořská výška | 300 m n. m. |
Časové pásmo | UTC+4 |
Stát | Ukrajina Ukrajina |
Autonomní republika | Krym |
Rajón | Kirovský |
Stát (de facto) | Rusko Rusko |
Republika | Krym |
Rajón | Kirovský |
Staryj Krym | |
Rozloha a obyvatelstvo | |
Rozloha | 10,0 km² |
Počet obyvatel | 10 470 (2021)[1] |
Hustota zalidnění | 1 050,2 obyv./km² |
Správa | |
Oficiální web | solhat |
Adresa obecního úřadu | вул. Леніна 70 97345 м. Старий Крим |
Telefonní předvolba | 6555 |
PSČ | 297345 |
multimediální obsah na Commons | |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Staryj Krym („Starý Krym“ – ukrajinsky Старий Крим, rusky Старый Крым – Staryj Krym, krymskou tatarštinou Eski Qırım) je město v Kirovském rajónu v autonomní republice Krym, sporném území považovaném za část Ukrajiny, ale ovládaném od Krymské krize Ruskem. Leží na jihovýchodním pobřeží poloostrova Krym, který je po něm pojmenován, zhruba 25 kilometrů západě od Feodosije a 78 kilometrů východně od Simferopolu. V roce 2012 žilo ve Starém Krymu bezmála deset tisíc obyvatel.
Dějiny
Město bylo založeno Mongoly ze Zlaté hordy, která Krym dobyla pod vedením chána Bátúa v roce 1239. Pak zažívalo rozkvět jako hlavní město Krymských Tatarů, kde sídlili také první chánové Krymského chanátu. Po přesunutí sídla chánů do Bachčisaraje v polovině patnáctého století začíná význam Starého Krymu upadat.
Památky
- Arménský klášter Svatého kříže původně založený v roce 1358
Reference
- ↑ Итоги Всероссийской переписи населения 2020 года (по состоянию на 1 октября 2021 года). Dostupné online.
Externí odkazy
- Obrázky, zvuky či videa k tématu Staryj Krym na Wikimedia Commons
- Encyklopedické heslo Krym v Ottově slovníku naučném ve Wikizdrojích
Tento článek je příliš stručný nebo postrádá důležité informace. Pomozte Wikipedii tím, že jej vhodně rozšíříte. Nevkládejte však bez oprávnění cizí texty. |
Autonomní republika Krym / Republika Krym | ||
---|---|---|
Rajóny | Bachčisarajský • Bilohirský • Čornomorský • Džankojský • Kirovský • Krasnohvardijský • Krasnoperekopský • Leninský • Nyžňohirský • Pervomajský • Rozdolenský • Sacký • Simferopolský • Sovětský | |
Městské rady | Aluštská • Armjanská • Džankojská • Feodosijská • Jaltská • Jevpatorijská • Kerčská • Krasnoperekopská • Sacká • Simferopolská • Sudacká | |
Města | Alupka • Alušta • Armjansk • Bachčisaraj • Bilohirsk • Džankoj • Feodosija • Jalta • Jevpatorija • Kerč • Krasnoperekopsk • Saki • Simferopol • Staryj Krym • Sudak • Ščolkine | |
Sídla městského typu | Aeroflotskyj (Aeroflotskij) • Ahrarne (Agrarnoje) • Azovske (Azovskoje) • Baherove (Bagerovo) • Beherove (Beregovoje) • Čornomorske (Černomorskoje) • Foros • Haspra (Gaspra) • Holuba Zatoka (Goluboj Zaliv) • Hresivskyj (Gresovskij) • Hurzuf (Gurzuf) • Hvardijske (Gvardějskoje) • Kaciveli • Kirovske (Kirovskoje) • Koktebel • Komsomolske (Komsomolskoje) • Korejiz (Koreiz) • Krasnohvardijske (Krasnogvardějskoje) • Krasnokamjanka (Krasnokamenka) • Kujbyševe (Kujbyševo) • Kurortne (Kurortnoje) • Kurpaty • Lenine (Lenino) • Livadija • Masandra (Massandra) • Molodižne (Moloďožnoje) • Mykolajivka (Nikolajevka) • Myrnyj • Naučnyj • Nikita • Novofedorivka (Novofjodorovka) • Novoozerne (Novoozjornoje) • Novoselivske (Novosjolovskoje) • Novyj Svit (Novyj Svět) • Nyžňohirskyj (Nižněgorskij) • Okťabrske (Okťabrskoje) • Ordžonikidze • Oreanda • Parkove (Parkovoje) • Partenit • Pervomajske (Pervomajskoje) • Ponyzivka (Ponizovka) • Poštove (Počtovoje) • Prymorskyj (Primorskij) • Rozdolne (Razdolnoje) • Sanatorne (Sanatornoje) • Simejiz (Simeiz) • Sovětske (Sovětskoje) • Sovětskyj (Sovětskij) • Ščebetovka • Vidradne (Otradnoje) • Vilne (Vilnoje) • Voschod • Vynohradne (Vinogradnoje) • Zaozerne (Zaozjornoje) • Zuja | |
Sevastopol, město se zvláštním statutem, není součástí Autonomní republiky Krym / Republiky Krym. |