Třída Hobart

Třída Hobart
HMAS Brisbane (DDG 41)
HMAS Brisbane (DDG 41)
Obecné informace
Uživatelvlajka Australské královské námořnictvo
Typtorpédoborec
Lodě3
Osudaktivní (2024)
Předchůdcetřída Perth
Technické údaje
Výtlak7 000 t (plný)
Délka147 m
Šířka18,6 m
Ponor7,2 m
PohonCODAG
Rychlost28+ uzlů
Dosah5 000 nám. mil při rychlosti 18 uzlů
Posádka~180 důstojníků a námořníků
Výzbroj1× 127mm kanón
2× 25mm kanón
1× 20mm Phalanx
1× Mk 41 (48 hl.)
SM-2
SM-6
RIM-162

2× Mk 141 (4 hl.)

RGM-84 Harpoon

2× Mk 32 (2 hl.)

MU90 Impact
Letadla1× MH-60R Seahawk
RadarAN/SPY-1D(V)

Třída Hobart je třída raketových torpédoborců Australského královského námořnictva. Plavidla slouží zejména pro zajištění prostorové protivzdušné obrany floty v okruhu 150 km. Austrálie objednala stavbu celkem tří jednotek, které byly do služby přijaty v letech 2017–2020. Ve službě nahradily fregaty třídy Adelaide.

Stavba

Rozestavěný torpédoborec Hobart v loděnici ASC
Detail nástavby torpédoborce Hobart

Projekt stavby tří jednotek této třídy realizuje konsorcium Air Warfare Destroyers Alliance (AWD) v rámci australského obranného programu SEA 4000 v hodnotě 8 miliard dolarů. Ten je reakcí na zaostávání australských lodí v protivzdušné obraně – raketové torpédoborce třídy Perth byly vyřazeny, fregaty třídy Adelaide zastarávají a omezené možnosti třídy Anzac má teprve napravit modernizační program testovaný na fregatě Perth. Třída Hobart proto má mít schopnost zajišťovat prostorovou protivzdušnou obranu.

Požadavky na celý projekt byly vypsány v roce 2003. Zareagovaly na ně americké loděnice Gibbs & Cox s modifikací torpédoborců třídy Arleigh Burke a španělská Navantia s úpravou platformy F100 (třída Álvaro de Bazán) označenou F105. V lednu 2006 bylo oznámeno, že torpédoborce nesou tradiční jména Hobart (DDG 39), Brisbane (DDG 41) a Sydney (DDG 42).[1] V roce 2007 byl jako vítězný vybrán projekt Navantie.[2]

Plavidla mají modulární konstrukci. Jednotlivé části staví loděnice ASC (dříve Australian Submarine Corporation) v Osborne ve městě Adelaide, BAE Systems Australia v Melbourne a Forgacs Group v Tomagu ve městě Newcastle. Finální kompletace a instalace vybavení probíhá v loděnici ASC. V současnosti jsou vyráběny různé moduly pro všechny tři jednotky.

Torpédoborce třídy Hobart měly dle plánu vstoupit do služby v letech 2014, 2016 a 2017. Podíl australského průmyslu na celém programu je odhadován na 55%.[3]

Kýl prototypové jednotky HMAS Hobart byl založen v září 2012 v loděnici ASC.[4] V červnu 2013 byly do Austrálie dodány poslední stavební bloky plavidla.[5]

Program stavby třídy Hobart konsorciem AWD se do roku 2014 dostal do 15–21 skluzu a o 300 milionů překročil stanovený rozpočet ve výši 8,45 miliardy australských dolarů, což není konečné číslo. Způsobila to jak nezkušenost australských loděnic, tak špatná koordinace s loděnicí Navantia, která například dodala chybné plány.[6]

Prototypový torpédoborec Hobart zahájil dne 13. září 2016 námořní zkoušky.[7] Zkoušky plavidlo úspěšně dokončilo 6. března 2017.[8] Do služby bylo přijato 23. září 2017.[9]

Plných operačních schopností (Full Operational Capabilities – FOC) celá třída dosáhla v polovině roku 2021.[10]

Jednotky třídy Hobart:

Jméno Založení kýlu Spuštěna Vstup do služby Status
HMAS Hobart (DDG 39) 6. září 2012 23. května 2015[11] 23. září 2017 aktivní
HMAS Brisbane (DDG 41) 3. února 2014[12] 15. prosince 2016 27. října 2018 aktivní
HMAS Sydney (DDG 42) 19. listopadu 2015[13] 19. května 2018 18. května 2020 aktivní

Konstrukce

HMAS Hobart (vpředu) v září 2018
HMAS Sydney v prosinci 2021

Plavidla jako první australské válečné lodě nesou zbraňový systém Aegis úrovně Baseline 7.1 a radar AN/SPY-1D(V). Jsou vybavena trupovým a vlečným sonarem. V dělové věži na přídi je jeden 127mm kanón Mk 45 Mod 4. Za dělovou věží se je nacházet 48násobné vertikální odpalovací zařízení Mk 41. Do něj půjde uložit protiletadlové řízené střely typů Standard SM-2 Block IIIB,[14] Standard SM-6 a RIM-162 ESSM. Ve středu jsou umístěny dva čtyřnásobné kontejnery Mk 141 protilodních střel RGM-84 Harpoon. K obraně proti protilodním střelám lodě nesou jeden 20mm hlavňové systémy blízké obrany Phalanx Block 1B a australský vrhač klamných cílů Nulka. Torpédoborce dále nesou dva dvojhlavňové 324mm torpédomety Mk 32 Mod 9 pro lehká protiponorková torpéda MU90 a dvě dálkově ovládané zbraňové stanice Typhoon Mk-25 s jedním 25mm kanónem M242 Bushmaster.[15] Plavidla jsou vybavena přistávací plochou a hangárem pro uskladnění jednoho protiponorkového vrtulníku či bezpilotních prostředků.

Pohonný systém je koncepce CODAG. Tvoří ho dvě plynové turbíny General Electric LM2500 a dva diesely Caterpillar Bravo 16V. Nejvyšší rychlost přesahuje 28 uzlů.

Modernizace

Námořnictvo plánuje rozšířit výzbroj torpédoborců o střely s plochou dráhou letu Tomahawk, ke kterým země získá přístup v rámci svého členství v alianci AUKUS.[16]

Roku 2024 začalo přezbrojování torpédoborců novými řízenými střelami NSM.[17] V červenci 2024 byla střela NSM poprvé vypuštěna z torpédoborce HMAS Sydney při mezinárodním cvičení RIMPAC 2024.[18]

Odkazy

Reference

  1. ↑ Hobart Class [online]. Australské královské námořnictvo [cit. 2009-09-03]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2009-09-03. (anglicky) 
  2. ↑ Hobart Class Air Warfare Destroyers, Australia [online]. Naval-technology.com, rev. 2018-11-02. Dostupné online. (anglicky) 
  3. ↑ titul=Australia's Next Generation Air Warfare Destroyer [online]. Australské královské námořnictvo [cit. 2010-01-30]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2010-01-30. (anglicky) 
  4. ↑ Construction begins on RAN's first Hobart-class AWD [online]. Naval-technology.com, rev. 2012-09-10 [cit. 2013-06-09]. Dostupné online. (anglicky) 
  5. ↑ Australia receives last blocks for HMAS Hobart ship [online]. Naval-technology.com, rev. 2013-06-07 [cit. 2013-06-09]. Dostupné online. (anglicky) 
  6. ↑ Potíže australského loďařského průmyslu. ATM. Září 2014, čís. 9, s. 66. ISSN 1802-4823. 
  7. ↑ Future Royal Australian Navy Air Warfare Destroyer HMAS Hobart Started Sea Trials [online]. Navyrecognition.com, 2016-09-14 [cit. 2016-09-14]. Dostupné online. (anglicky) 
  8. ↑ First Air Warfare Destroyer for Royal Australian Navy Successfully Completes Sea Acceptance Trials [online]. Navyrecognition.com, 2017-03-06 [cit. 2017-03-07]. Dostupné online. (anglicky) 
  9. ↑ First Air Warfare Destroyer HMAS Hobart commissioned in to the Royal Australian Navy [online]. Navyrecognition.com, 2017-09-25 [cit. 2017-09-25]. Dostupné online. (anglicky) 
  10. ↑ RAN's latest Hobart-class warships ready for operations [online]. Navaltoday.com, 2021-08-13 [cit. 2021-08-18]. Dostupné online. (anglicky) 
  11. ↑ Australian Navy launches first Hobart-class air warfare destroyer [online]. Naval-technology.com, rev. 2015-05-26 [cit. 2015-06-05]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2015-07-14. (anglicky) 
  12. ↑ Keel laid for RAN’s second Hobart-class AWD [online]. Naval-technology.com, rev. 2014-02-05 [cit. 2014-02-08]. Dostupné online. (anglicky) 
  13. ↑ Royal Australian Navy Third Hobart Class Air Warfare Destroyer "Sydney" Keel Laid [online]. Navyrecognition.com, rev. 2015-11-23 [cit. 2015-11-30]. Dostupné online. (anglicky) 
  14. ↑ Australia to Equip its Hobart-class AWD Vessels with Raytheon SM-2 Block IIIB Missiles [online]. Navyrecognition.com, 2016-06-08 [cit. 2016-06-08]. Dostupné online. (anglicky) 
  15. ↑ RAN's Hobart-class AWD demonstrates its torpedo launcher capability [online]. Naval-technology.com, 2012-10-30 [cit. 2013-06-09]. Dostupné online. (anglicky) 
  16. ↑ AUKUS pact will provide Tomahawk cruise missiles to Australia [online]. Navyrecognition.com [cit. 2021-11-09]. Dostupné online. (anglicky) 
  17. ↑ Australia to acquire $2.63bn weapon capabilities for ADF [online]. Naval-technology.com, rev. 2022-04-05 [cit. 2022-04-05]. Dostupné online. (anglicky) 
  18. ↑ Royal Australian Navy Destroyer Sinks Former U.S. Amphib with Naval Strike Missile During RIMPAC 2024 [online]. USNI News, 2024-07-22 [cit. 2024-07-22]. Dostupné online. (anglicky) 

Externí odkazy