Veselá (okres Zlín)

Veselá
Obecní dům Veselá
znakvlajka
Lokalita
Status	obec
Pověřená obec	Vizovice
Obec s rozšířenou působností	Vizovice (správní obvod)
Okres	Zlín
Kraj	Zlínský
Historická země	Morava
Stát	Česko Česko
Zeměpisné souřadnice	49°14′15″ s. š., 17°46′32″ v. d.
Základní informace
Počet obyvatel	839 (2024)[1]
Rozloha	4,44 km²[2]
Katastrální území	Veselá u Zlína
Nadmořská výška	346 m n. m.
PSČ	763 15
Počet domů	260 (2021)[3]
Počet částí obce	1
Počet k. ú.	1
Počet ZSJ	1
Kontakt
Adresa obecního úřadu	Veselá 33 763 15 Slušovice [email protected]
Starosta	Daniel Juřík
Oficiální web: www.veselauzlina.cz
Veselá
Další údaje
Kód obce	585921
Kód části obce	180581
Geodata (OSM)	OSM, WMF
multimediální obsah na Commons
Zdroje k infoboxu a českým sídlům. Některá data mohou pocházet z datové položky.

Veselá je obec, která se nachází ve Zlínském kraji, v okrese Zlín. Žije zde 839^[1] obyvatel. Působí zde Sbor dobrovolných hasičů Veselá, TJ Sokol Veselá, Unie rodičů a myslivecké sdružení.

Obec Veselá se nachází 13 kilometrů východně od Zlína. Patří do regionu Valašsko. První zmínka o obci pochází z roku 1407. Obec má vybudovanou infrastrukturu. Má autobusové spojení se Zlínem. Ve středu obce stojí kaplička zasvěcená sv. Anně, která slouží pro konání náboženských obřadů (pouť a hody). Obec má mateřskou školu a základní školu pro první stupeň. Ke sportovnímu vyžití občanů slouží vybudované hřiště s umělým povrchem.

Tento článek nebo jeho část potřebuje stylistické (slohové) úpravy.

Můžete Wikipedii pomoci tím, že ho vhodně vylepšíte. Inspiraci můžete hledat v radách na stránkách Encyklopedický styl a Vzhled a styl.

První písemná zmínka o obci pochází z roku 1407, kdy příslušela k Lukovskému zboží (panství). Jeho součástí byla i roku 1480, když Albrecht ze Šternberka postoupil toto zboží Albrechtovi ml. ze Šternberka a stejně tak i v roce 1516 kdy dcera Albrechta ml. Ludmila ze Šternberka vložila Lukov Vilímovi Kuně z Kunštátu.

Od Lukovského panství byla odtržena současně s Klečůvkou i Veselá, a to se stalo dokonce dvakrát. Poprvé se tak stalo v r. 1662 při exekučním řízení. Jan Adam Minkvicburk je poprvé v roce 1688 připomínán jako držitel Klečůvky a sousední Veselé.^{[p. 1]}

Prvními majiteli samostatného panství Klečůvka byli věřitelé bývalých pánů rytíři Zehentnerové z Reichersdorfu, kteří byli patrně zakladateli dvora na Klečůvce. Zámeček sloužil jako sídlo vrchnosti, která majitele zastupovala. Roku 1667 kupuje panství baron Melichar Lednický z Ledenic. Následuje v r.1671 rytíř František Jakub Rejtin z Varjelit a roku 1673 kupuje Klečůvské panství baron Jan Bedřich z Minkwitzburku, majitel Lukova, který Klečůvku včetně Veselé opětovně spojil s Lukovem.

Šlechtické sídlo je v Klečůvce poprvé předpokládáno až v r. 1690 v souvislosti s Janem Adamem z Minkwitzburku, který zde sídlil. V r. 1701 je sídlo označováno jako „panský dům.“ Roku 1710 je Klečůvka opět odtržena od panství Lukov. Nyní museli Minkwitzburkové opustit Lukov. Z lukovského panství tak zůstala pánům z Minkwitzburku jenom Klečůvka s Veselou.

Nedaleko od Vizovic je Šibeniční vrch ve vzdálenosti necelé 3 kilometry, kde se minulosti nacházelo popraviště. Poslední známa poprava se uskutečnila 1727. Odsouzený byl Josef Dobeš z Veselé na Klečůvském panství, který byl obviněn ze spolčení s loupežníky. z těchto historických pramenů můžeme usuzovat, že hrdelní soudy s jurisdikcí byly ve Vizovicích pro Klečůvské panství a tím i pro Veselou.^[4][5]

• Kaple svaté Anny

• 
  Letecký snímek obce Veselá
• 
  Vjezd do obce
• 
  Prodejna potravin
• 
  Obecní úřad s knihovnou
• 
  Hřiště s umělým povrchem
• 
  MŠ a ZŠ Veselá
• 
  Kříž na Cigánově
• 
  Kaple sv. Anny
• 
  Obec Veselá

• Obrázky, zvuky či videa k tématu Veselá na Wikimedia Commons
• Encyklopedické heslo Veselá v Ottově slovníku naučném ve Wikizdrojích
• Veselá v Registru územní identifikace, adres a nemovitostí (RÚIAN)
• Oficiální stránky