Ferdinand Chotek
Ferdinand Chotek | |
---|---|
Ferdinand Chotek | |
Poslanec Říšské rady | |
Ve funkci: 1894 – 1905 | |
Panovník | František Josef I. |
Poslanec Českého zemského sněmu | |
Ve funkci: 1883 – 1889 | |
Panovník | František Josef I. |
Ve funkci: 1895 – 1913 | |
Panovník | František Josef I. |
Stranická příslušnost | |
Členství | Str. konz. velkostatku |
Narození | 25. července 1838 Veltrusy Rakouské císařství Rakouské císařství |
Úmrtí | 17. července 1913 (ve věku 74 let) Volšovy Rakousko-Uhersko Rakousko-Uhersko |
Místo pohřbení | kaple svatého Kříže |
Choť | (1869) Josefína ze Sweerts-Sporcku (1848–1924) |
Rodiče | Jindřich Chotek (1802–1884) a Karolína Aloisie z Eltzu (1810–1862) |
Příbuzní | Arnošt Chotek z Chotkova, Emerich Chotek, Rudolf Chotek a Karolina Isabelle Gräfin Chotek von Chotkowa und Wognin (sourozenci) |
Alma mater | Karlo-Ferdinand. univerzita Praha |
Commons | Ferdinand Chotek |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Ferdinand Chotek, též Ferdinand hrabě Chotek z Chotkova a Vojnína[1] (25. července 1838 Veltrusy[2][3] – 17. července 1913 Volšovy[3]), byl český šlechtic z rodu Chotků a politik, za Rakouska-Uherska na přelomu 19. a 20. století poslanec Říšské rady.
Biografie
Jeho otcem byl hrabě Jindřich Chotek,[3] bratrem politik Emerich Chotek. Ferdinand se roku 1869 oženil s hraběnkou Josefou Sweerts-Sporckovou.[1]
Vystudoval práva na Karlo-Ferdinandově univerzitě v Praze. Od roku 1857 nastoupil do státní správy. Vedl okresní hejtmanství v Týně nad Vltavou. Pak se stáhl do soukromí. Roku 1871 koupil zámek a statek Volšovy u Sušice. V roce 1876 se stal okresním starostou v Sušici. Byl nositelem titulu c. k. komořího.[3][1]
V zemských volbách v roce 1883 byl zvolen do Českého zemského sněmu v kurii velkostatkářské (nesvěřenecké velkostatky).[4] Od roku 1883 do roku 1889 zasedal i jako člen zemského výboru.[3][1] Do sněmu se vrátil v zemských volbách v roce 1895[1] a mandát tu obhájil i ve volbách v roce 1901 a volbách v roce 1908. Byl členem Strany konzervativního velkostatku.[5][6][7]
V 90. letech 19. století se zapojil i do celostátní politiky. V doplňovacích volbách roku 1894 získal mandát na Říšské radě za velkostatkářskou (nefideikomisní) kurii v Čechách. Slib složil v březnu 1894. Uspěl pak za týž obvod i v řádných volbách do Říšské rady roku 1897 a volbách do Říšské rady roku 1901. Rezignace na poslanecké křeslo byla oznámena na schůzi 26. září 1905.[8] K roku 1901 se profesně uvádí jako komoří a statkář.[9]
Zemřel v červenci 1913 na svém zámku ve Volšovech, podlehnuv záchvatu mrtvice.[3]
Odkazy
Reference
- ↑ a b c d e NAVRÁTIL, Michael. Almanach sněmu království Českého 1895–1901. Praha: [s.n.], 1896. Dostupné online. Kapitola Chotek Ferdinand hrabě.
- ↑ Matriční záznam o narození a křtu farnost Veltrusy
- ↑ a b c d e f Ferdinand hrabě Chotek z Chotkova a Vojnína. Národní politika. Červenec 1913, roč. 31, čís. 196, s. 1. Dostupné online.
- ↑ http://www.psp.cz/eknih/1883skc/1/stenprot/002schuz/s002003.htm
- ↑ Seskupení poslanců sněmu král. českého. Národní listy. Říjen 1901, roč. 41, čís. 289, s. 2. Dostupné online.
- ↑ Zemské volby v kurii velkých statků. Národní listy. Březen 1908, roč. 48, čís. 65, s. 2. Dostupné online.
- ↑ Sněm království Českého 1908 › 1. zasedání › Stenoprotokoly › 2. schůze › Středa 16. září 1908 [online]. Poslanecká sněmovna Parlamentu České republiky [cit. 2013-06-11]. Dostupné online.
- ↑ Databáze stenografických protokolů a rejstříků Říšské rady z příslušných volebních období, http://alex.onb.ac.at/spa.htm.
- ↑ http://alex.onb.ac.at/cgi-content/alex?aid=spa&datum=0017&size=35&page=723
Externí odkazy
- Obrázky, zvuky či videa k tématu Ferdinand Chotek na Wikimedia Commons
Chotkové z Chotkova a Vojnína | ||
---|---|---|
1702 stav svobodných pánů • 1723 český hraběcí titul • 1745 říšský hraběcí titul • 1755 nejvyšší dědičný zemský dveřník v Horních Rakousích • 1765 nejvyšší dědičný zemský dveřník v Dolních Rakousích • 1879 dědičný člen rakouské Panské sněmovny Říšské rady • 1970 vymřeli po meči | ||
1. generace | Otto († po 1400) | |
2. generace | Jan († po 1474) | |
3. generace | Jindřich († před 1500) | |
4. generace | Jakub († po 1500) | |
5. generace | Petr († před 1537) | |
6. generace | Mikuláš • Václav († před 1568) | |
7. generace | Kryštof († asi 1589) • Jan (1519–1591) • Jiří (po 1520 – po 1589) • Zikmund (po 1521–1603) | |
8. generace | Adam (před 1553–1592) • Václav (1554–1612) • Adam | |
9. generace | Jiří († 1620) • Karel († 1638) | |
10. generace | Adam Jiří († po 1623) • Jan Václav (před 1627–1638) • Jiří Rudolf (1628–1673) • Vilém (po 1628–1674) | |
11. generace | Ignác Rudolf († po 1683) • Václav Antonín (1674–1754) | |
12. generace | ||
13. generace | Marie Quidobaldina Brigita (1738–1810) • Jan Rudolf (1748–1824) | |
14. generace | Jan Nepomuk (1773–1824) • Josef (1776–1809) • Marie Aloisie (1777–11864) • Ferdinand Maria (1781–1836) • Karel* (1783–1868) • Terezie (1785–1872) • Heřman** (1786–1822) | |
15. generace | ||
16. generace | Rudolf Karel (1832–1894) • Emerich (1833–1911) • Ferdinand (1838–1913) • Isabella (1842–1857) • Arnošt (1844–1927) • Karolina (1846–1933) • Karel* (1853–1926) • Marie* (1855–1943) • Olga* (1860–1934) • Wolfgang* (1860–1926) • Zdenka* (1861–1946) • Marie Pia* (1863–1935) • Henrietta** (1863–1946) • Karolina* (1865–1919) • Anna** (1865–1882) • Žofie* (1868–1914) • Gabriela** (1868–1933) • Rudolf Otto** (1870–1921) • Oktavie* (1873–1946) • Marie Antonie* (1874–1930) • Marie Henrieta* (1880–1964) | |
17. generace | Jan Nepomuk Rudolf (1865–1884) • Karel (Cary)* (1887–1970) • Antoinetta* (1888–1910) • Ada* (1890–1939) | |
Sídla | Veltrusy • Kačina • Nové Dvory • Velké Březno • Chotkovský palác ve Vídni • Chotkovský palác v Praze • Dolná Krupá | |
Pohřebiště | Chotkovská hrobka (Nové Dvory) • Chotkovská hrobka (Valtířov) • Chotkovská hrobka (Dolná Krupá) • Kostel sv. Martina v Kozlech • Kostel Narození sv. Jana Křtitele ve Veltrusech • Městský hřbitov v Litoměřicích | |
* velkobřezenská větev, ** uherská větev, tučně jsou vyznačeni Václav Antonín Chotek a majitelé majorátu (později velkostatku) Veltrusy |