Václav Antonín Chotek
Václav Antonín Chotek z Chotkova a Vojnína | |
---|---|
Portrét Václava Antonína Chotka v hlavním sále zámku Veltrusy | |
Císařský tajný rada | |
Ve funkci: 1743 – 2. května 1754 | |
Panovník | Marie Terezie, František I. |
Místodržící Českého království | |
Ve funkci: 1731 – ? | |
Panovník | Karel VI. |
Přísedící Českého zemského soudu | |
Ve funkci: 1727 – ? | |
Panovník | Karel VI. |
Hejtman Litoměřického kraje | |
Ve funkci: 1723 – 1729 | |
Předchůdce | Jan Antonín Hýzrle z Chodů |
Nástupce | Zikmund Gustav Hrzán z Harasova |
Hejtman Chrudimského kraje | |
Ve funkci: 1722 – 1723 | |
Předchůdce | Leopold Bernard Schmiedel von Schmieden |
Nástupce | Jan Josef hrabě Špork |
Hejtman Rakovnického kraje | |
Ve funkci: 1711 – 1712 | |
Předchůdce | Karel Maxmilián Příchovský z Příchovic |
Nástupce | Jan Oldřich z Klebelsbergu |
Hejtman Slánského kraje | |
Ve funkci: 1707 – 1710 | |
Panovník | Josef I. |
Předchůdce | Jan Václav Valkoun z Adlaru |
Nástupce | Ferdinand Saur von Schreyerhof |
Přísedící české komory | |
Ve funkci: 1700 – ? | |
Panovník | Leopold I. |
Císařský komoří | |
Ve funkci: 1700 – 2. května 1754 | |
Panovník | Leopold I., Josef I., Karel VI., František I. |
Narození | 26. února 1674 Bělušice Habsburská monarchie Habsburská monarchie |
Úmrtí | 2. května 1754 (ve věku 80 let) Praha |
Místo pohřbení | Kostel svatého Martina |
Titul | 1702 svobodný pán 1723 hrabě 1745 říšský hrabě |
Choť | (1698) Marie Terezie ze Scheidlernu (1684–1709) |
Rodiče | Jiří Rudolf Chotek (1628–1673) a Johanna Sabina Proyová († 1692) |
Děti | 1. František (1700–1708) 2. Marie Anna (1701–po 1770) 3. Terezie (1702–1749) 4. Václav (1703–1725) 5. Jan Karel (1704–1787) 6. Rudolf (1706–1771) 7. Alžběta (1708–1712) |
Příbuzní | Jan Rudolf Chotek z Chotkova (vnuk) |
Zaměstnání | politik |
Profese | šlechtic |
Náboženství | římskokatolické |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Václav Antonín hrabě Chotek z Chotkova a Vojnína (26. února 1674, Bělušice – 2. května 1754) byl český šlechtic a politik ze starobylého rodu Chotků. Zastával řadu zemských úřadů a zasloužil se o vzestup Chotků mezi významnou šlechtu habsburské monarchie. V roce 1723 získal hraběcí titul, jeho jméno je spojeno hlavně s výstavbou zámku ve Veltrusích.
Kariéra
Po pobělohorských konfiskacích živořili Chotkové na okraji šlechtické společnosti a od poloviny 17. století jim patřil jen malý statek Bělušice na Mostecku. Na tamní tvrzi se narodil Václav Antonín jako syn Jiřího Rudolfa Chotka (1628–1673) a Johanny Sabiny, rozené Proyové († 1692). Přes skromný původ se Václavu Antonínovi dostalo vysokého vzdělání dokončeného cestou po Evropě (Holandsko, Francie, Itálie). Ovládal několik jazyků a spolu s majetkově výhodným sňatkem se mu podařilo pozvednout jméno Chotků mezi přední šlechtu Českého království.
Společenský vzestup zahájil v roce 1698 sňatkem s Marií Terezií ze Scheidlernu (1682–1709), dědičkou statků na Mělnicku. V roce 1700 se stal císařským komořím a přísedícím české komory a v roce 1702 získal titul svobodných pánů. Poté byl pověřen správou několika krajů, od roku 1707 byl postupně hejtmanem kraje slánského, rakovnického, chrudimského a litoměřického. Později se stal přísedícím zemského soudu (1727) a členem sboru místodržících Českého království (1731). Na aktivní politiku rezignoval v roce 1740, ale pak byl jmenován ještě císařským tajným radou (1743). Vyvrcholením jeho dlouhé kariéry byl titul říšských hrabat udělený v roce 1745, v tom ale byly zohledněny již i zásluhy jeho synů.
Rodovým sídlem i po sňatku s Marií Terezií ze Scheidlernu zůstávala bělušická tvrz. Když Václav Antonín začal zastávat zemské úřady v Praze, koupil v roce 1705 Dům U Zlatého melounu na Starém Městě. Své ambice pak promítl vybudováním sezónního sídla ve Veltrusích na pozemcích u Vltavy na Mělnicku zděděných po manželce.
Václav Antonín Chotek zemřel ve věku osmdesáti let, pohřben je v rodinné hrobce kostela sv. Martina v Kozlech nedaleko od původního rodového sídla v Bělušicích. Jeho portrét je k vidění v hlavním sále na zámku ve Veltrusích.
Potomstvo
Z manželství s Marií Terezií von Scheidlern měl sedm dětí. Nejstarší syn František (1700–1708) zemřel v dětství, z dcer se dospělého věku dožily Marie Anna a Terezie. Nadějí rodu byl druhorozený syn Václav (1703–1725), který však zemřel v mladém věku v Itálii. O rozdílném přístupu Václava Antonína k dcerám a synům svědčí jeho vlastní zápisky v deníku a také fakt, že dcery byly z nedostatku financí poslány do kláštera, zatímco na vzdělání a zahraniční cesty tří synů vynaložil značné prostředky. Pokračovateli dalšího vzestupu Chotků byli mladší synové Jan Karel a Rudolf.
Odkazy
Literatura
- BROŽOVSKÝ, Miroslav: Veltrusy; Praha, 1973
- CERMAN, Ivo: Chotkové. Příběh úřednické šlechty; Praha, 2008 ISBN 978-80-7106-977-5
- SEDLÁČKOVÁ, Helena: Krajští hejtmané v Čechách (1623) 1641–1849. Personální obsazení; Národní archiv, Praha, 2021; 455 s. ISBN 978-80-7469-103-4
Externí odkazy
- Rodokmen na stránkách genealogy.euweb.cz (Miroslav Marek)
Chotkové z Chotkova a Vojnína | ||
---|---|---|
1702 stav svobodných pánů • 1723 český hraběcí titul • 1745 říšský hraběcí titul • 1755 nejvyšší dědičný zemský dveřník v Horních Rakousích • 1765 nejvyšší dědičný zemský dveřník v Dolních Rakousích • 1879 dědičný člen rakouské Panské sněmovny Říšské rady • 1970 vymřeli po meči | ||
1. generace | Otto († po 1400) | |
2. generace | Jan († po 1474) | |
3. generace | Jindřich († před 1500) | |
4. generace | Jakub († po 1500) | |
5. generace | Petr († před 1537) | |
6. generace | Mikuláš • Václav († před 1568) | |
7. generace | Kryštof († asi 1589) • Jan (1519–1591) • Jiří (po 1520 – po 1589) • Zikmund (po 1521–1603) | |
8. generace | Adam (před 1553–1592) • Václav (1554–1612) • Adam | |
9. generace | Jiří († 1620) • Karel († 1638) | |
10. generace | Adam Jiří († po 1623) • Jan Václav (před 1627–1638) • Jiří Rudolf (1628–1673) • Vilém (po 1628–1674) | |
11. generace | Ignác Rudolf († po 1683) • Václav Antonín (1674–1754) | |
12. generace | ||
13. generace | Marie Quidobaldina Brigita (1738–1810) • Jan Rudolf (1748–1824) | |
14. generace | Jan Nepomuk (1773–1824) • Josef (1776–1809) • Marie Aloisie (1777–11864) • Ferdinand Maria (1781–1836) • Karel* (1783–1868) • Terezie (1785–1872) • Heřman** (1786–1822) | |
15. generace | ||
16. generace | Rudolf Karel (1832–1894) • Emerich (1833–1911) • Ferdinand (1838–1913) • Isabella (1842–1857) • Arnošt (1844–1927) • Karolina (1846–1933) • Karel* (1853–1926) • Marie* (1855–1943) • Olga* (1860–1934) • Wolfgang* (1860–1926) • Zdenka* (1861–1946) • Marie Pia* (1863–1935) • Henrietta** (1863–1946) • Karolina* (1865–1919) • Anna** (1865–1882) • Žofie* (1868–1914) • Gabriela** (1868–1933) • Rudolf Otto** (1870–1921) • Oktavie* (1873–1946) • Marie Antonie* (1874–1930) • Marie Henrieta* (1880–1964) | |
17. generace | Jan Nepomuk Rudolf (1865–1884) • Karel (Cary)* (1887–1970) • Antoinetta* (1888–1910) • Ada* (1890–1939) | |
Sídla | Veltrusy • Kačina • Nové Dvory • Velké Březno • Chotkovský palác ve Vídni • Chotkovský palác v Praze • Dolná Krupá | |
Pohřebiště | Chotkovská hrobka (Nové Dvory) • Chotkovská hrobka (Valtířov) • Chotkovská hrobka (Dolná Krupá) • Kostel sv. Martina v Kozlech • Kostel Narození sv. Jana Křtitele ve Veltrusech • Městský hřbitov v Litoměřicích | |
* velkobřezenská větev, ** uherská větev, tučně jsou vyznačeni Václav Antonín Chotek a majitelé majorátu (později velkostatku) Veltrusy |