Lokomotiva L30H

Lokomotiva L30H
Lokomotiva TU 38.001 v Osoblaze
tovární typ	L30H
PKP (PL)	Lyd2-51 až 71 (600 mm), Lyd2-101 až 103 (750 mm)
SZD (řada dle Kryšpína)	TU 38.0
další provozovatelé	Polskie Lasy Państwowe (PL) LP-Lyd2-01 až 07, Döllnitzbahn (D) č.33 a 34, SOEG - Žitavské úzkorozchodky (D) 199 013
Přezdívka	faur
Základní údaje
Výrobce	Uzinele „23 August” București, România
Výroba v letech	1976–1983
Počet vyrobených kusů	okolo 90 (ve třínápravové verzi)
Provozovatel	V Polsku průmysl, PKP, státní lesy; v Česku Slezské zemské dráhy
Hmotnost a rozměry
Prázdná hmotnost	ca. 21 000 kg
Hmotnost ve službě	24 000 kg
Adhezní hmotnost	24 000 kg
Délka přes spřáhla	ca 7 450 mm – dle použitých spřáhel; délka rámu 6 200 mm
Výška skříně od TK	3 250 mm
Šířka	2 200 mm
Minimální poloměr projížděných oblouků	60 m
Rozchod	600 – 1 067 mm
Celkový rozvor	2 400 mm
Parametry pohonu
Uspořádání pojezdu	C dh
Maximální tažná síla	6 500 kg / 63,7 kN
Trvalá tažná síla	při 7 km/h: 40,0 kN
Maximální povolená rychlost	20 nebo 25 km/h
Typ spalovacího motoru	MB836B, vznětový 4-taktní řadový 6-ti válec, zdvihový objem 29,6 l, licence Maybach[1]
Jmenovitý výkon spalovacího motoru	300 k / 221 kW, nebo 350 k / 257 kW
Objem palivové nádrže	530 l
Přenos výkonu	hydrodynamický, převodovka Voith TH5R-V6
Přenos kroutivého momentu	jalová hřídel, spojnice, nápravové (hallské) kliky
Průměr hnacích dvojkolí	800 nebo 1000 mm
Vlaková brzda	vzduchová tlaková
Odkazy
multimediální obsah na Commons
Vysvětlivky pojmů v infoboxu. Některá data mohou pocházet z datové položky.
Tento box: zobrazit diskuse

L30H je typové označení úzkorozchodných trojspřežních dieselhydraulických lokomotiv vyráběných v letech 1976–1983 v Závodech 23. srpna (dnes Faur)^{[pozn. 1]} v rumunské Bukurešti. Největším odběratelem bylo Polsko, prodány byly i do Albánie a Rumunska.^[2] Lokomotivy jsou známy i pod polským řadovým označením Lyd2. V Česku jim bylo přiděleno označení TU 38.0.^[3]

Lokomotiva je třínápravová, kapotového uspořádání. Budka strojvedoucího se dvěma stanovišti pro každý směr jízdy je umístěna na konci vnějšího svařovaného rámu. Lokomotivy byly z výroby vybaveny vznětovým licenčním motorem Maybach o zdvihovém objemu 29,6 l s výkonem omezeným na 350 k (257 kW) a hydrodynamickou převodovkou TH5R-V6. Při pozdějších rekonstrukcích byly do polských lokomotiv osazovány i lodní motory Wola řady H12 (12ti válec do "V", 26,3 l, 235 kW, licence Henschel^[4]). Na kola je točivý moment přenášen vně rámu přes jalovou hřídel, ojnice a spojnice na nápravové kliky s protizávažím. Typ spřáhel se lišil podle zákazníka, kterému byl stroj dodán; zpravidla šlo o nějaký typ centrálního spřáhlového a narážecího ústrojí. Stejně tak byly, i s ohledem na rozchod, rozdílně řešeny i některé konstrukční detaily. Hmotnost na nápravu podle toho je 7 - 8 tun.^[5] Brzda byla tlakovzdušná Knorr pro vlak a ruční vřetenová pro stroj.^[6]

Lokomotivy byly určeny především pro export, navrženy proto byly jako přizpůsobitelné pro různé požadavky zákazníků. Bylo možné je dodat pro rozchod kolejí od 600 do 1067 mm. Předcházela jim dodávka 40^{[pozn. 2]} dvounápravových strojů pro egyptské třtinové drážky v roce 1973. Z nich byla později odvozena třínápravová verze. Jejich hlavním odběratelem se stalo Polsko, kam bylo v letech 1977 a 1980-82 dodáno nejméně 80 kusů. Tři lokomotivy byly r. 1981 prodány do Albánie, 4 kusy z let 1982-83 zůstaly v Rumunsku.

V Polsku byly lokomotivy provozovány převážně na průmyslových drážkách cukrovarů, hutí a dolů. Lasy Państwowe zakoupily 7 ks, státní PKP pro provoz na svých tratích o rozchodu 600 mm 21 strojů, na 750 mm 3 stroje.^[5][8][9]

Od 90.let došlo k omezování a rušení úzkorozchodných provozů a nadbytečné lokomotivy byly rušeny nebo odprodávány na muzejní a turistické drážky. Ocitly se tak i ve Francii, v Británii na Welsh Highland Railway (3 stroje), na Great Whipsnade Railway a South Tynedale Railway (1 kus), v Německu na Döllnitzbahn a Zittauer Schmalspurbahn (3 stroje), v Česku (1 stroj), nebo až v Karibiku na Ostrově sv.Kryštofa na dráze St. Kitts Scenic Railway (3 stroje).^[9][10] V samotném Polsku je dosud (2020) v provozu asi desítka lokomotiv Lyd2, především na Bieszczadské lesní dráze (rozchod 750 mm), Zļninské župní železnici (600 mm) a Hornoslezských úzkorozchodných drahách (785 mm).^[9]

V Česku své řady jediný, původně polský stroj provozují Slezské zemské dráhy (SZD). Lokomotiva TU 38.001 byla vyrobena v roce 1977 pod výrobním číslem 23397. Do roku 2003 jezdila po rozsáhlé síti drážek cukrovaru Kruszwica o rozchodu 750 mm pod označením "CK 6" (CK-Lyd2-01). V roce 2003 byl stroj předán do úzkorozchodného železničního skanzenu ve stanici Rudy u Racibórze. Odtud ho roku 2005 zakoupily SZD a od června 2006 je v provozu na turistických vlacích na trati Třemešná ve Slezsku – Osoblaha (rozchod 760 mm).^[11]

Po generální opravě ve firmě OLPAS Moravia v Krnově r. 2005 má lokomotiva tyto parametry:^[12]

• 6ti válcový dieselový motor Maybach nastavený na výkon 257 kW,
• hydraulická převodovka TH1,
• průměr kol 800 mm,
• maximální povolená rychlost 20 km/h,
• délka přes spřáhla 8050 mm,
• hmotnost lokomotivy ve službě 24 t.

• 
  Lokomotiva TU 38.001 společnosti Slezské zemské dráhy na nádraží v Třemešné
• 
  Lokomotiva SOEG 199 013 (L30H-24060) v Žitavě, 2010
• Detail náhonu náprav uložených ve vnějším rámu spojnicemi na klikách s protizávažími, TU 38.001
• 
  Lokomotiva L30H, ex Lyd2, v provozu na turistické železnici St. Kitts Scenic Railway na Ostrově sv.Kryštofa, 2018
• 
  Lokomotiva CWO-Lyd2-01 původně r. 1980 dodaná do cukrovaru Wożuczyn. Bieszczadzka Kolejka Leśna, stanice Cisna-Majdan 2014
• 
  Stanoviště strojvedoucího v kabině lokomotivy L30H (Lyd2) (muzejní dráha WHH, Porthmadoc, Wales 2012)

V tomto článku byly použity překlady textů z článků FAUR L30H na polské Wikipedii, PKP class Lyd2 na anglické Wikipedii a FAUR L30H na německé Wikipedii.

• The Lyd2 Page (stránky A.Goodwina, anglicky); https://www.cleeve.com/lyd2/
• Databáze polských lokomotiv Lyd2 (stránky P.Cieślara, polsky); http://tabor.wask.pl/egzemplarze.php?&id=465
• Obrázky, zvuky či videa k tématu Lokomotiva L30H na Wikimedia Commons