Sie Ťüe-caj
Sie Ťüe-caj | |
---|---|
Narození | květen 1884 Ningxiang City |
Úmrtí | 15. června 1971 (ve věku 87 let) |
Místo pohřbení | Papaošanský revoluční hřbitov |
Povolání | politik a soudce |
Politické strany | Kuomintang (1923–1927) Komunistická strana Číny (1925–1971) |
Choť | Wang Dingguo (1937–1971) |
Děti | Xie Fei |
Funkce | předseda Nejvyššího lidového soudu ČLR (1959–1965) člen celostátního výboru Čínského lidového politického poradního shromáždění member of the 1st Plenary Session of the Chinese People's Political Consultative Conference |
multimediální obsah na Commons | |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Sie Ťüe-caj (čínsky pchin-jinem Xiè Juézāi, znaky zjednodušené 谢觉哉, tradiční 謝覺哉; květen 1884 — 15. června 1971) byl čínský komunistický politik a právník, předseda Nejvyššího lidového soudu Čínské lidové republiky (1959–1965), později místopředseda Čínského lidového politického poradního shromáždění (od 1965), předtím ministr vnitra (1949–1959). V letech 1956–1966 byl kandidátem ústředního výboru Komunistické strany Číny, v letech 1966–1969 jeho členem.
Život
Sie Ťüe-caj se narodil v květnu 1884 v okrese Ning-siang v provincii Chu-nan v zámožné rodině.[1] V mládí se účastnil hnutí 4. května; od roku 1920 vedl Chunanské lidové noviny a začátkem následujícího roku vstoupil do Nové lidové studijní společnosti založené Mao Ce-tungem a dalšími.[1][2] V roce 1923 vstoupil do Kuomintangu a v roce 1925 do Komunistické strany Číny. Působil v komunistickém tisku v Chu-nanu, byl členem provinčního vedení Kuomintangu, vedl provinční stranickou školu Kuomintangu.[2]
Roku 1928 odjel z Chu-nanu do Šanghaje, kde pracoval v komunistickém tisku, nakrátko byl přeložen do Šen-jangu. Na podzim 1931 odešel do sovětské oblasti Siang-e-si na styku provincií Chu-pej a Chu-nan, kde se stal generálním sekretářem stranického výboru a redaktorem stranických novin. Roku 1932 byl nakrátko zatčen, po propuštění se vrátil do Šanghaje.[1] 1933 přešel do centrální sovětské oblasti, v níž byl jmenován sekretářem ústřední vlády Čínské sovětské republiky. Účastnil se Dlouhého pochodu; po příchodu do Šen-si se koncem roku 1935 stal lidovým komisařem vnitra a generálním sekretářem severozápadní dělnicko-rolnické demokratické vlády, od počátku roku 1937 převzal funkci lidového komisaře spravedlnosti a úřadujícího předsedy Nejvyššího soudu.[2] Od podzimu 1937 vedl úřad komunistické 8. pochodové armády v Lan-čou, roku 1939 převzal funkci zástupce ředitele Ústřední stranické školy.[1] V roce 1940 se stal zástupcem tajemníka byra ÚV KS Číny pro pohraniční oblast Šen-si-Kan-su-Ning-sia, generálním sekretářem vlády oblasti Šen-si-Kan-su-Ning-sia; od roku 1942 zastával úřad místopředsedy zastupitelského sboru oblasti Šen-si-Kan-su-Ning-sia.[2]
V červnu 1946 se stal předsedou výzkumného výboru pro právní otázky při ÚV KS Číny, jako jeden z předních členů právního výboru ÚV KS Číny se podílel na tvorbě legislativy potřebné při vzniku Čínské lidové republiky; v letech 1948–1949 byl členem lidové vlády severní Číny a ministrem spravedlnosti v ní.[1][2] V září 1949 se zúčastnil prvního zasedání Čínského lidového politického poradního shromáždění. Po vzniku Čínské lidové republiky působil jako ministr vnitra.[1] V letech 1949–1955 byl současně zástupcem tajemníka ústřední kontrolní a disciplinární komise KS Číny. V září 1956 byl na VIII. sjezdu KS Číny zvolen kandidátem ústředního výboru KS Číny. V dubnu 1959 přešel z funkce ministra vnitra na místo předsedy Nejvyššího lidového soudu.[1][2] Roku 1963 v důsledku nemoci ochrnul, po léčbě se jeho stav zlepšil. Předsedou Nejvyššího lidového soudy byl do ledna 1965, poté pracoval jako místopředseda celostátního výboru Čínského lidového politického poradního shromáždění. V srpnu 1966 byl na zasedání ústředního výboru Komunistické strany Číny převeden z kandidátů mezi členy ústředního výboru (členem ÚV byl do IX. sjezdu roku 1969). Represe během kulturní revoluce se ho nedotkly.[1]
Zemřel 15. června 1971 v Pekingu.
Reference
- ↑ a b c d e f g h BARTKE, Wolfgang. Who was who in the People's Republic of China. München: K. G. Saur, 1997. ISBN 3-598-11331-5. S. 531. (anglicky)
- ↑ a b c d e f www.people.com.cn. 谢觉哉 [online]. www.people.com.cn, 2013-02-26 [cit. 2024-04-17]. Dostupné online. (čínsky)
Externí odkazy
- Obrázky, zvuky či videa k tématu Sie Ťüe-caj na Wikimedia Commons
Nejvyšší lidový soud Čínské lidové republiky | |
---|---|
předsedové | Šen Ťün-žu (1949–1954) • Tung Pi-wu (1954–1959) • Sie Ťüe-caj (1959–1965) • Jang Siou-feng (1965–1975) • Ťiang Chua (1975–1983) • Čeng Tchien-siang (1983–1988) • Žen Ťien-sin (1988–1998) • Siao Jang (1998–2008) • Wang Šeng-ťün (2008–2013) • Čou Čchiang (2013–2023) • Čang Ťün (2023– ) |
Místopředsedové celostátního výboru Čínského lidového politického poradního shromáždění | ||||||||||||||||
---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|
1. volební období (1949–1954) | ||||||||||||||||
2. volební období (1954–1959) | Sung Čching-ling, Tung Pi-wu, Li Ťi-šen, Čang Lan (zemřel 1955), Kuo Mo-žo, Pcheng Čen, Šen Ťün-žu, Chuang Jen-pchej, Che Siang-ning, Li Wej-chan, Li S’-kuang, Čchen Šu-tchung, Čang Po-ťün (do 1958), Tan Kah Kee, Čhökji Gjalcchän, Burhan Šähidi | |||||||||||||||
3. volební období (1959–1965) | Pcheng Čen, Li Ťi-šen (zemřel 1959), Kuo Mo-žo, Šen Ťün-žu (zemřel 1963), Chuang Jen-pchej, Li Wej-chan (do 1964), Li S’-kuang, Čchen Šu-tchung, Tan Kah Kee (zemřel 1961), Čhökji Gjalcchän, Burhan Šähidi, Čchen I, Kchang Šeng, Pagpalha Geleg Namgjal, Ngaphö Ngawangdžigme, Che Siang-ning | |||||||||||||||
4. volební období (1965–1978) | Pcheng Čen, Čchen I (zemřel 1972), Jie Ťien-jing, Chuang Jen-pchej (zemřel 1965), Čchen Šu-tchung (zemřel 1966), Liou Lan-tchao (do 1968), Sung Žen-čchiung, Sü Ping (zemřel 1972), Kao Čchung-min (zemřel 1971), Cchaj Tching-kchaj (zemřel 1968), Wej Kuo-čching, Teng C’-chuej (zemřel 1972), Li S’-kuang (zemřel 1971), Fu Cuo-i (zemřel 1974), Tcheng Taj-jüan (zemřel 1974), Sie Ťüe-caj (zemřel 1971), Mao Tun, Li Ču-čchen (zemřel 1968), Pagpalha Geleg Namgjal, Sü Te-cheng, Li Te-čchüan (zemřela 1972), Ma Sü-lun (zemřel 1970) | |||||||||||||||
5. volební období (1978–1983) |
| |||||||||||||||
6. volební období (1983–1988) |
| |||||||||||||||
7. volební období (1988–1993) |
| |||||||||||||||
8. volební období (1993–1998) |
| |||||||||||||||
9. volební období (1998–2003) | Jie Süan-pching, Jang Žu-taj, Wang Čao-kuo, Ngaphö Ngawangdžigme, Čao Pchu-čchu zemřel 2000), Pa Ťin, Čchien Wej-čchang, Lu Ťia-si (zemřel 2001), Žen Ťien-sin, Sung Ťien, Li Kuej-sien, Čchen Ťün-šeng (zemřel 2002), Čang S’-čching, Čchien Čeng-jing, Ting Kuang-sün, Sun Fu-ling, Ann Tse-kai, Henry Fok, Ma Man-kei, Ču Kuang-ja, Wan Kuo-čchüan, Chu Čchi-li, Čchen Ťin-chua, Čao Nan-čchi, Mao Č’-jung, Paj Li-čchen, Ťing Šu-pching, Luo Chao-cchaj, Čang Kche-chuej, Čou Tchie-nung, Wang Wen-jüan | |||||||||||||||
10. volební období (2003–2008) |
| |||||||||||||||
11. volební období (2008–2013) |
| |||||||||||||||
12. volební období (2013–2018) |
| |||||||||||||||
13. volební období (2018–2023) | Čang Čching-li, Liou Čchi-pao, Pagpalha Geleg Namgjal, Tung Chee-hwa, Wan Kang, Edmund Ho, Lu Čan-kung, Wang Čeng-wej, Ma Piao, Čchen Siao-kuang, Leung Chun-ying, Sia Pao-lung, Jang Čchuan-tchang, Li Pin, Bagatur, Wang Jung-čching, Che Li-feng, Su Chuej, Čeng Ťien-pang, Ku Šeng-cu, Liou Sin-čcheng, Che Wej, Šao Chung, Kao Jün-lung | |||||||||||||||
14. volební období (2023–2028) | Š’ Tchaj-feng, Chu Čchun-chua, Šen Jüe-jüe, Wang Jung, Čou Čchiang, Pagpalha Geleg Namgjal, Ho Hau Wah, Leung Chun-ying, Bagatur, Su Chuej, Šao Chung, Kao Jün-lung, Čchen Wu, Mu Chung, Sien Chuej, Wang Tung-feng, Ťiang Sin-č’, Ťiang Cuo-ťün, Che Pao-siang, Wang Kuang-čchien, Čchin Po-jung, Ču Jung-sin, Jang Čen |