Ngaphö Ngawangdžigme
Ngapo Ngawang Jigme | |
---|---|
Narození | 1. února 1910 Lhasa |
Úmrtí | 23. prosince 2009 (ve věku 99 let) Peking |
Místo pohřbení | Papaošanský revoluční hřbitov |
Povolání | politik a spisovatel |
Politická strana | Komunistická strana Číny |
Choť | Ngapo Cchaj-tan Čuo-ka |
Děti | Ngapo Jigmé Ngapo Tchu-tao Tuo-ťi Ngapo Žen-čching Ngapo Tan-ceng Ťin-mej Ngapo Ťin-jüan Ngapo Pema … více na Wikidatech |
Rodiče | Ngapo Tenzin Phuntsok |
Rod | Ngapoové a Horkhangové |
Příbuzní | Blo-gros-chos-kyi-seng Blo-gros-chos-kyi-seng (vnuk) |
Funkce | Kalön (1950–1959) administrátor Čhamda (1950) předseda lidové vlády Tibetské autonomní oblasti poslanec Všečínského shromáždění lidových zástupců člen celostátního výboru Čínského lidového politického poradního shromáždění |
multimediální obsah na Commons | |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Ngaphö Ngawangdžigme[1] (v tibetštině: ང་ཕོད་ངག་དབང་འཇིགས་མེད་, čínské zjednodušené znaky: 阿沛·阿旺晋美, v pchin-jinu: Āpèi Āwàng Jìnměi, v tibetském pchin-jinu: Ngapo Ngawang Jigmê, podle Wylieho transliteračního schématu: Nga phod Ngag dbang 'jigs med[2], 1. února 1910 Lhasa – 23. prosince 2009 Peking[3]) byl významnou osobností tibetské politiky a veřejného dění, v průběhu svého života zastával řadu politických funkcí. V prvních letech po čínské okupaci Tibetu představoval nejvýše postaveného tibetského politika, který spolupracoval s novým komunistickým režimem.
Mládí
Ngaphö Ngawangdžigme se narodil v hlavním městě tibetské autonomní oblasti, Lhase.
Pocházel z bohaté rodiny aristokratického původu. Jeho otec zastával funkci guvernéra na východě Tibetu a zároveň byl také velitelem tibetských ozbrojených sil.[4]
Ngapo studoval v Tibetu poezii a literaturu, a následně pokračoval ve svém vzdělávání ve Spojeném království.[5]
Život a kariéra
Roku 1932 se Ngaphö vrátil ze svých studií, a nastoupil do tibetské armády. Poté zastával od roku 1936 funkci úředníka v Čhamdu, kde byl jeho otec guvernérem.
V dubnu roku 1950 byla Ngaphö nabídnuta pozice generální guvernéra Čhamda, tuto pozici od září roku 1950 zastával. Dále působil jako vrchní velitel tibetské armády v Čhamdu, a vedoucí tibetské delegace v pekingských mírových jednáních.[6]
Ngapo ve své politické kariéře pokračoval aktivně až do své smrti 23. prosince 2009
Vrchní velitel tibetské armády v Čhamdu
Tuto pozici Ngaphö zastával paralelně s funkcí guvernéra Čhamdo.
V době nástupu do funkce byly již Ngaphövým předchůdcem vypracovaný plány dalšího fungování armády a ochrany Tibetu před Lidovou osvobozeneckou armádou. Šlo o budování opevnění a rekrutování vojáků. Ngaphö se rozhodl opevnění zbourat, vojáky odvolat, a s Lidovou osvobozenou armádou vyjednávat.
V říjnu roku 1950 se po krátkém vojenském střetu tibetská armáda vzdala.
Ngapha zaujal myšlenkový směr Lidové osvobozenecké armády a byl také mile překvapen tím, jak s ním armáda zacházela. A za nedlouho se stal vůdcem Čínské komunistické strany v Tibetu.[5][7][8]
Vedoucí tibetské delegace v pekingských mírových jednáních
Roku 1951 se v Pekingu uskutečnilo mírové jednání, týkající se osvobození Tibetu.
Ngaphö, jakožto vůdce tibetské delegace, podepsal sedmnáctibodovou dohodu o mírovém osvobození Tibetu, čímž uznal čínskou svrchovanost výměnou za náboženskou volnost Tibetu. Po návratu z mírového jednání byl podpis smlouvy zpochybněn tibetskou vládou. Vláda argumentovala tím, že k podpisu došlo pod nátlakem, a že samotný podpis smlouvy byl mimo Ngaphövy pravomoci.[9][10]
Kašagský ministr - Kalön (1953-1954)
Ngaphö byl tibetskou vládou jmenován do funkce ministra nově vzniklého reformního výboru. V rámci jeho funkce vznikly reformy týkající se úrokových sazeb a správy regionů.[11][12]
Generální tajemník přípravného výboru pro tibetskou autonomní oblast
Do funkce nastoupil roku 1956, roku 1959 se stává viceprezidentem výboru.[13]
Místopředseda Stálého výboru Národního lidového kongresu
Vykonával funkci místopředsedy celostátního výboru Čínského lidového politického poradního shromáždění (1959–1965 a 1993–2009) a místopředsedou stálého výboru Všečínského shromáždění lidových zástupců (1965–1993).
Smrt
Ngaphö Ngawangdžigme zemřel roku 2009 v Pekingu na nespecifikovanou nemoc ve věku 99 let.[6]
Literatura
- KOLMAŠ, Josef. Praha: Libri, 2011. ISBN 978-80-7277-483-8. S. 45–51; 130.
Externí odkazy
- Obrázky, zvuky či videa k tématu Ngapo Ngawang Jigme na Wikimedia Commons
Reference
- ↑ Kolmaš, Josef: Tibet (strany 45-51; 130)
- ↑ POWERS, John. The Buddha party: how the people's Republic of China works to define and control Tibetan Buddhism. [s.l.]: [s.n.] Dostupné online. ISBN 978-0-19-935815-1. OCLC 947145370 (English) OCLC: 947145370.
- ↑ 新华网_让新闻离你更近. www.news.cn [online]. [cit. 2021-06-14]. Dostupné online.
- ↑ SHAKYA, Tsering. The Dragon in the Land of Snows: A History of Modern Tibet Since 1947. [s.l.]: Columbia University Press Dostupné online. ISBN 978-0-231-11814-9.
- ↑ a b Ngapoi Ngawang Jigme 1910 - 2009 .:. Tibet Sun. web.archive.org [online]. 2011-07-17 [cit. 2021-06-14]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2011-07-17.
- ↑ a b International Campaign for Tibet [online]. 2009-12-23 [cit. 2021-06-14]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ CABESTAN, Jean-Pierre. The Cambridge Handbook of Contemporary China. By Colin Mackerras and Amanda Yorke. [Cambridge: Cambridge University Press, 1991. 266 pp. Hard cover £30.00, paperback £12.95.]. The China Quarterly. 1992/06, roč. 130, s. 421–422. Dostupné online [cit. 2021-06-14]. ISSN 1468-2648. DOI 10.1017/S0305741000040893. (anglicky)
- ↑ Son of China's Top Tibetan Official Campaigns for Free Tibet. AP NEWS [online]. [cit. 2021-06-14]. Dostupné online.
- ↑ The Official Web Site of the Central Tibetan Administration. web.archive.org [online]. 2007-10-12 [cit. 2021-06-14]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2007-10-12.
- ↑ Truth and lies in Tibet. South China Morning Post [online]. Invalid Date [cit. 2021-06-14]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ Ngapoi Ngawang Jigme 1910 - 2009 .:. Tibet Sun. web.archive.org [online]. 2011-07-17 [cit. 2021-07-25]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2011-07-17.
- ↑ Truth and lies in Tibet. South China Morning Post [online]. Invalid Date [cit. 2021-07-25]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ The Official Web Site of the Central Tibetan Administration. web.archive.org [online]. 2007-10-12 [cit. 2021-07-25]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2007-10-12.
Místopředsedové celostátního výboru Čínského lidového politického poradního shromáždění | ||||||||||||||||
---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|
1. volební období (1949–1954) | ||||||||||||||||
2. volební období (1954–1959) | Sung Čching-ling, Tung Pi-wu, Li Ťi-šen, Čang Lan (zemřel 1955), Kuo Mo-žo, Pcheng Čen, Šen Ťün-žu, Chuang Jen-pchej, Che Siang-ning, Li Wej-chan, Li S’-kuang, Čchen Šu-tchung, Čang Po-ťün (do 1958), Tan Kah Kee, Čhökji Gjalcchän, Burhan Šähidi | |||||||||||||||
3. volební období (1959–1965) | Pcheng Čen, Li Ťi-šen (zemřel 1959), Kuo Mo-žo, Šen Ťün-žu (zemřel 1963), Chuang Jen-pchej, Li Wej-chan (do 1964), Li S’-kuang, Čchen Šu-tchung, Tan Kah Kee (zemřel 1961), Čhökji Gjalcchän, Burhan Šähidi, Čchen I, Kchang Šeng, Pagpalha Geleg Namgjal, Ngaphö Ngawangdžigme, Che Siang-ning | |||||||||||||||
4. volební období (1965–1978) | Pcheng Čen, Čchen I (zemřel 1972), Jie Ťien-jing, Chuang Jen-pchej (zemřel 1965), Čchen Šu-tchung (zemřel 1966), Liou Lan-tchao (do 1968), Sung Žen-čchiung, Sü Ping (zemřel 1972), Kao Čchung-min (zemřel 1971), Cchaj Tching-kchaj (zemřel 1968), Wej Kuo-čching, Teng C’-chuej (zemřel 1972), Li S’-kuang (zemřel 1971), Fu Cuo-i (zemřel 1974), Tcheng Taj-jüan (zemřel 1974), Sie Ťüe-caj (zemřel 1971), Mao Tun, Li Ču-čchen (zemřel 1968), Pagpalha Geleg Namgjal, Sü Te-cheng, Li Te-čchüan (zemřela 1972), Ma Sü-lun (zemřel 1970) | |||||||||||||||
5. volební období (1978–1983) |
| |||||||||||||||
6. volební období (1983–1988) |
| |||||||||||||||
7. volební období (1988–1993) |
| |||||||||||||||
8. volební období (1993–1998) |
| |||||||||||||||
9. volební období (1998–2003) | Jie Süan-pching, Jang Žu-taj, Wang Čao-kuo, Ngaphö Ngawangdžigme, Čao Pchu-čchu zemřel 2000), Pa Ťin, Čchien Wej-čchang, Lu Ťia-si (zemřel 2001), Žen Ťien-sin, Sung Ťien, Li Kuej-sien, Čchen Ťün-šeng (zemřel 2002), Čang S’-čching, Čchien Čeng-jing, Ting Kuang-sün, Sun Fu-ling, Ann Tse-kai, Henry Fok, Ma Man-kei, Ču Kuang-ja, Wan Kuo-čchüan, Chu Čchi-li, Čchen Ťin-chua, Čao Nan-čchi, Mao Č’-jung, Paj Li-čchen, Ťing Šu-pching, Luo Chao-cchaj, Čang Kche-chuej, Čou Tchie-nung, Wang Wen-jüan | |||||||||||||||
10. volební období (2003–2008) |
| |||||||||||||||
11. volební období (2008–2013) |
| |||||||||||||||
12. volební období (2013–2018) |
| |||||||||||||||
13. volební období (2018–2023) | Čang Čching-li, Liou Čchi-pao, Pagpalha Geleg Namgjal, Tung Chee-hwa, Wan Kang, Edmund Ho, Lu Čan-kung, Wang Čeng-wej, Ma Piao, Čchen Siao-kuang, Leung Chun-ying, Sia Pao-lung, Jang Čchuan-tchang, Li Pin, Bagatur, Wang Jung-čching, Che Li-feng, Su Chuej, Čeng Ťien-pang, Ku Šeng-cu, Liou Sin-čcheng, Che Wej, Šao Chung, Kao Jün-lung | |||||||||||||||
14. volební období (2023–2028) | Š’ Tchaj-feng, Chu Čchun-chua, Šen Jüe-jüe, Wang Jung, Čou Čchiang, Pagpalha Geleg Namgjal, Ho Hau Wah, Leung Chun-ying, Bagatur, Su Chuej, Šao Chung, Kao Jün-lung, Čchen Wu, Mu Chung, Sien Chuej, Wang Tung-feng, Ťiang Sin-č’, Ťiang Cuo-ťün, Che Pao-siang, Wang Kuang-čchien, Čchin Po-jung, Ču Jung-sin, Jang Čen |
Představitelé Tibetu po roce 1949 | |
---|---|
tajemníci oblastního výboru KS Číny | Čang Kuo-chua (1950–1951) • Fan Ming (1951–1952) • Čang Ťing-wu (1952–1965) • Čang Kuo-chua (1965–1967) • Žen Žung (1971–1980) • Jin Fa-tchang (1980–1985) • Wu Ťing-chua (1985–1988) • Chu Ťin-tchao (1988–1992) • Čchen Kchuej-jüan (1992–2000) • Kuo Ťin-lung (2000–2004) • Jang Čchuan-tchang (2004–2005) • Čang Čching-li (2005–2011) • Čchen Čchüan-kuo (2011–2016) • Wu Jing-ťie (2016–2021) • Wang Ťün-čeng (2021– ) |
předsedové oblastního lidového shromáždění | Ngaphö Ngawangdžigme (1979–1981) • Jang Tung-šeng (1981–1983) • Ngaphö Ngawangdžigme (1983–1993) • Raidi (1993–2003) • Legčchö (2003–2010) • Čhampa Phüncchog (2010–2013) • Padma Čhöling (2013–2017) • Losang Gjalcen (2017– ) |
guvernéři | Tändzin Gjamccho (přípravný výbor, 1956–1959) • Čhökji Gjalcchän (přípravný výbor, 1959–1964) • Ngaphö Ngawangdžigme (přípravný výbor 1964–1965, guvernér 1965–1968) • Ceng Jung-ja (revoluční výbor, 1968–1970) • Žen Žung (revoluční výbor, 1970–1979) • Sanggjä Ješe (1979–1981) • Ngaphö Ngawangdžigme (1981–1983) • Dordže Cchetän (1983–1985) • Dordže Cchering (1985–1990) • Gjalmčhän Norbu (1990–1998) • Legčchö (1998–2003) • Čhampa Phüncchog (2003–2010) • Padma Čhöling (2010–2013) • Losang Gjalcen (2013–2017) • Čhe Dalha (2017–2021) • Jen Ťin-chaj (2021– ) |
předsedové oblastního výboru ČLPPS | Tchan Kuan-san (1959–1965) • Čang Kuo-chua (1965–1967) • Žen Žung (1977–1981) • Jin Fa-tchang (1981–1984) • Jangling Dordže (1984–1986) • Raidi (1986–1993) • Pagpalha Geleg Namgjal (1993– ) |