Čchen Ču

Čchen Ču
Čchen Ču (16. května 2011)
Narození	17. srpna 1953 (71 let) Šanghaj
Alma mater	Šanghajská dopravní univerzita Pařížská univerzita
Povolání	hematolog, molekulární biolog, politik, vysokoškolský učitel a genetik
Zaměstnavatel	Šanghajská dopravní univerzita
Ocenění	Q126416222 (2005) Prix International de l’INSERM (2006) zahraniční člen Královské společnosti (2013) čestný doktor Hongkongské univerzity Sjöberg Prize
Politické strany	Demokratická strana čínských rolníků a dělníků
Choť	Čchen Saj-ťüan[1]
Funkce	člen celostátního výboru Čínského lidového politického poradního shromáždění (2005–2013) Q114861128 (2007–2013) Místopředseda Stálého výboru Všečínského shromáždění lidových zástupců (2013–2023) Q114836066 (od 2015)
multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Čchen Ču (čínsky pchin-jinem Chén Zhú, znaky zjednodušené 陈竺; * 17. srpna 1953) je čínský hematolog a molekulární biolog a politik: Studoval medicínu a biologii v Číně a ve Francii, dlouhá léta působil v Šanghajském hematologickém ústavu, věnoval se především výzkumu lidské leukémie a genetiky. Roku 1955 byl zvolen členem Čínské akademie věd a v letech 2000–2007 byl jejím místopředsedou. Poté přijal vysoké politické funkce: ministra zdravotnictví (2007–2013); místopředsedy a předsedy (2012–2022) ústředního výboru Demokratické strany čínských rolníků a dělníků, jedné z menších politických stran Čínské lidové republiky; místopředsedy stálého výboru Všečínského shromáždění lidových zástupců (2013–2023). Působil i v odborných lékařských společnostech, předsedal Čínské lékařské asociaci (2010–2015) a Čínskému červenému kříži (od roku 2015).

Čchen Ču se narodil 17. srpna 1953 v Šanghaji, jeho rodiče byli oba endokrinologové, takže už od mládí toužil studovat medicínu. Po absolvování střední školy roku 1970 byl jako představitel „vzdělané mládeže“ poslán pracovat na venkov okresu Sin-feng v provincii Ťiang-si;^[2] koncem roku 1973 opustil Sin-feng a na základě samostudia se stal venkovským lékařem v okrese Cheng-feng v téže provincii. Od roku 1975 studoval na okresní zdravotnické škole v okrese Šang-žao v Ťiang-si, v letech 1977–1978 na škole působil jako učitel.^[2]

V roce 1978 byl, po obnovení náboru studentů, přijat na Šanghajskou druhou lékařskou univerzitu, v roce 1981 získal magisterský titul v oboru hematologie.^[2] Po promoci se stal internistou v hematologické laboratoři nemocnice Žuej-ťin; v roce 1984 dostal příležitost ke studiu ve Francii; pracoval jako zahraniční rezident v laboratoři hematologického centra univerzity Paris VII, nemocnice Saint-Louis, a pokračoval v doktorském studiu, obor molekulární biologie, a poté se věnoval postdoktorskému výzkumu.^[3] V lednu 1986 přišla do ústavu, kde pracoval jeho manželka a spolužačka Čchen Saj-ťüan, která zde získala doktorát v oboru cytogenetiky, a oba dva se stali spoluautory šesti prací, které vedly k významným výsledkům v oblasti molekulární biologie leukémie.

V červenci 1989 se se ženou vrátili do Číny. Po návratu působil jako ošetřující lékař na interním oddělení nemocnice Žuej-ťin, ředitel laboratoře Centra molekulární biologie Šanghajského hematologického ústavu, výzkumný pracovník, profesor, zástupce ředitele a ředitel Šanghajského hematologického ústavu Šanghajské druhé lékařské univerzity. Roku 1995 byl Chen Zhu zvolen akademikem biologického oddělení Čínské akademie věd.^[2] Jako vědec se dlouhodobě věnoval výzkumu lidské leukémie a genetiky.^[3] Jeho myšlenka „synergické cílené terapie“ leukémie otevřela novou cestu k selektivní diferenciaci a apoptóze nádorových buněk. Od roku 1994 se podílel na plánování, organizaci a řízení projektu lidského genomu v Číně a založil první čínské národní centrum pro výzkum genomu, Národní centrum pro výzkum lidského genomu a Šanghajské centrum pro systematický biomedicínský výzkum.

Vstoupil do Demokratické strany čínských rolníků a dělníků. V roce 1997 se stal místopředsedou Šanghajské městské asociace pro vědu a techniku, v roce 1998 se stal ředitelem čínského Národního výzkumného centra pro lidský genom, v říjnu 2000 byl zvolen viceprezidentem Čínské akademie věd (do roku 2007)^[2] a v červnu 2001 byl vybrán do stálého výboru národního výboru Čínské asociace pro vědu a techniku. V letech 2033–2013 byl členem celostátního výboru Čínského lidového politického poradního shromáždění.^[2]

V červnu 2007 byl jmenován ministrem zdravotnictví namísto Kao Čchianga;^[2] stal se tak druhým nekomunistickým ministrem od roku 1974, kdy rezignoval ministr vodních zdrojů Fu Cuo-i (prvním byl předseda Čínské strany snahy o spravedlnost Wan Kang, v dubnu 2007 jmenovaný ministrem vědy a techniky). V letech 2010–2015 předsedal Čínské lékařské asociaci. Roku 2012 byl zvolen místopředsedou ústředního výboru Demokratické strany čínských rolníků a dělníků a v prosinci 2012 vystřídal Sang Kuo-weje ve funkci předsedy ústředního výboru.^[2]

V březnu 2013 odešel z ministerstva zdravotnictví a náhradou byl zvolen místopředsedou stálého výboru Všečínského shromáždění lidových zástupců (parlamentu). Roku 2015 byl zvolen předsedou Společnosti červeného kříže Číny a roku 2017 se stal i místopředsedou Mezinárodní federace společností Červeného kříže a Červeného půlměsíce.^[2] Koncem roku 2017 byl znovuzvolen předsedou Demokratické strany čínských rolníků a dělníků a v březnu 2018 byl znovuzvolen místopředsedou parlamentu.^[2]

V prosinci 2022 ho na sjezdu Demokratické strany čínských rolníků a dělníků ve funkci předsedy ústředního výboru nahradil Che Wej a v březnu 2023 mu skončilo i volební období ve Všečínském shromáždění lidových zástupců a odešel do důchodu. Jeho místopředsednické křeslo ve shromáždění připadlo Che Wejovi.

V tomto článku byl použit překlad textu z článku 陈竺 na čínské Wikipedii.

• Obrázky, zvuky či videa k tématu Čchen Ču na Wikimedia Commons