Lu Ťia-si

Lu Ťia-si je čínské jméno, v němž Lu je příjmení.
Lu Ťia-si
Narození26. října 1915
Sia-men
Úmrtí4. června 2001 (ve věku 85 let)
Fu-čou
Alma materKalifornský technologický institut
Univerzitní kolej v Londýně
Siamenská univerzita
Povoláníchemik a politik
ZaměstnavatelSiamenská univerzita
OceněníAcademician of the Chinese Academy of Sciences (1955)
HLHL Science and Technology Achievement Award (1999)
Politické stranyDemokratická strana čínských rolníků a dělníků
Funkcečlen celostátního výboru Čínského lidového politického poradního shromáždění
poslanec Všečínského shromáždění lidových zástupců
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Lu Ťia-si (čínsky pchin-jinem Lú Jiāxī, znaky zjednodušené 卢嘉锡; 26. října 19154. června 2001) byl čínský chemik a politik, studoval v Číně, Londýně a USA, ve své vědecké práci se věnoval fyzikální, jadernou a strukturní chemii. V Čínské lidové republice od roku 1949 byl jedním z předních chemiků, vstoupil do Demokratické strany čínských rolníků a dělníků, jedné z menších politických stran Čínské lidové republiky. Působil ve vedení Siamenské univerzity a univerzity ve Fu-čou i v provinční vládě a zastupitelském sboru ve Fu-ťienu. Během kulturní revoluce byl pronásledován, od roku 1978 se vrátil k veřejné činnosti jako předseda Čínské akademie věd (1981–1987), místopředseda (1983–1988) a předseda (1988–1997) Demokratické strany čínských rolníků a dělníků, člen stálého výboru (1983–1988) a místopředseda (1988–1993 a 1998–2001) celostátního výboru Čínského lidového politického poradního shromáždění a místopředseda stálého výboru Všečínského shromáždění lidových zástupců (1983–1993). místopředseda stálého výboru Všečínského shromáždění lidových zástupců (1993–1998).

Život

Lu Ťia-si se narodil 26. října 1915 v tehdejším okrese Tchung-an (území je od roku 2003 součástí obvodu Si-ming ve městě Sia-men) v provincii Fu-ťien v rodině přistěhovalců z Tchaj-wanu. V roce 1927 byl přijat na soukromou střední školu v Sia-menu. V roce 1934 absolvoval katedru chemie na Siamenské univerzitě a po získání doktorátu z fyzikální chemie na University College London v roce 1939 odjel do Spojených států, kde pracoval a studoval na Kalifornském technologickém institutu.[1] V roce 1944 se podílel na americkém obranném výzkumu v Marylandské výzkumné laboratoři. V roce 1945 se vrátil do Číny a vyučoval na Siamenské univerzitě jako profesor a děkan chemické fakulty.[1]

V roce 1955 byl jmenován akademikem Čínské akademie věd. Roku 1956 vstoupil do Komunistické strany Číny,[1] vstoupil také do Demokratické strany čínských rolníků a dělníků, jedné z menších politických stran Čínské lidové republiky, a od roku 1958 byl členem jejího ústředního výboru.[1] V roce 1960 se stal viceprezidentem univerzity ve Fu-čou, ředitelem Fuťienského ústavu fyzikálních struktur Čínské akademie věd, místopředsedou výboru pro vědu a technologii fuťienské provinční vlády a viceprezidentem fuťienské pobočky Čínské akademie věd. Ve své vědecké práci se soustředil na fyzikální, jadernou a strukturní chemii, nejvýraznějších úspěchů dosáhl v posledním oboru.[2] Roku 1964 byl zvolen poslancem Všečínského shromáždění lidových zástupců.[1]

Během kulturní revoluce byl stejně jako mnoho dalších vědců označen za „buržoazní akademickou autoritu“, zbaven funkcí a pronásledován.[1] Pomohl mu Čou En-laj, který vyzval vedení Fučouského vojenského okruhu, aby ho okamžitě osvobodilo a zařídilo mu práci. Po kulturní revoluci se vrátil k veřejné činnosti, roku 1978 byl podruhé zvolen poslancem Všečínského shromáždění lidových zástupců, opět vedl Fuťienský ústav fyzikálních struktur Čínské akademie věd a působil jako viceprezident Fučouské univerzity,[1] zúčastnil se Národního vědeckého kongresu jako vedoucí delegace „provincie Tchaj-wan“. V letech 1978–1982 byl místopředsedou Čínské chemické společnosti, potom ji do roku 1983 vedl. Při obnovení vedení Demokratické strany čínských rolníků a dělníků roku 1979 se stal členem stálého výboru jejího ústředního výboru. Téhož roku byl zvolen místopředsedou stálého výboru fuťienského provinčního lidového shromáždění (do roku 1981).[1]

V květnu 1981 byl zvolen prezidentem Čínské akademie věd (do ledna 1987). Roku 1983 byl zvolen členem stálého výboru celostátního výboru Čínského lidového politického poradního shromáždění a místopředsedou Demokratické strany čínských rolníků a dělníků.[1] V letech 1986–1991 byl místopředsedou Čínské asociace pro vědu a techniku, v letech 1996–2001 jejím čestným předsedou. Roku 1988 povýšil na místopředsedu celostátního výboru Čínského lidového politického poradního shromáždění (do roku 1993) a předsedu Demokratické strany čínských rolníků a dělníků (do roku 1997). Roku 1993 byl zvolen místopředsedou stálého výboru Všečínského shromáždění lidových zástupců (do roku 1998) a roku 1998 se vrátil na místo místopředsedy Čínského lidového politického poradního shromáždění.

Zemřel 4. června 2001 ve věku 85 let ve Fu-čou v provincii Fu-ťien.

Reference

V tomto článku byl použit překlad textu z článku 卢嘉锡 na čínské Wikipedii.

  1. a b c d e f g h i BARTKE, Wolfgang. Who's who in the Peoples Republic of China. München: Saur, 1987. Dostupné online. ISBN 3-598-10610-6. S. 311–312. (anglicky) 
  2. ICE. Professor Lu Jiaxi: Pioneer of Structural Chemistry in China [online]. XMU Newsletter, 2012-5-22 [cit. 2024-08-01]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu. (anglicky) 

Externí odkazy

Místopředsedové stálého výboru Všečínského shromáždění lidových zástupců
1. volební období (1954–1959)
od 1958 i
2. volební období (1959–1964)
3. volební období (1965–1975)
Pcheng Čen (do 1966), Liou Po-čcheng, Li Ťing-čchüan (do 1966), Kchang Šeng, Kuo Mo-žo, Che Siang-ning (zemřela 1972), Chuang Jen-pchej (zemřel 1965), Čchen Šu-tchung (zemřel 1966), Li Süe-feng, Sü Siang-čchien, Jang Ming-süan (zemřel 1967), Čcheng Čchien (zemřel 1968), Saifuddin Azizi, Lin Feng (do 1966), Liou Ning-i, Čang Č’-čung (zemřel 1969), Ngaphö Ngawangdžigme, Čou Ťien-žen
4. volební období (1975–1978)
od 1976 i
5. volební období (1978–1983)
od 1979 i
Pcheng Čen, Siao Ťin-kuang, Ču Jün-šan (zemřel 1981), Š’ Liang
od 1980 i
od 1981 i
6. volební období (1983–1988)
od 1986 i
7. volební období (1988–1993)
8. volební období (1993–1998)
9. volební období (1998–2003)
10. volební období (2003–2008)
11. volební období (2008–2013)
12. volební období (2013–2018)
13. volební období (2018–2023)
14. volební období (2023–2028)
Li Chung-čung, Wang Tung-ming, Siao Ťie, Čeng Ťien-pang, Ting Čung-li, Chao Ming-ťin, Cchaj Ta-feng, Che Wej, Wu Wej-chua, Tchie Ning, Pcheng Čching-chua, Čang Čching-wej, Losang Gjalcen, Šöhrät Zakir
Místopředsedové celostátního výboru Čínského lidového politického poradního shromáždění
1. volební období (1949–1954)
2. volební období (1954–1959)
3. volební období (1959–1965)
4. volební období (1965–1978)
Pcheng Čen, Čchen I (zemřel 1972), Jie Ťien-jing, Chuang Jen-pchej (zemřel 1965), Čchen Šu-tchung (zemřel 1966), Liou Lan-tchao (do 1968), Sung Žen-čchiung, Sü Ping (zemřel 1972), Kao Čchung-min (zemřel 1971), Cchaj Tching-kchaj (zemřel 1968), Wej Kuo-čching, Teng C’-chuej (zemřel 1972), Li S’-kuang (zemřel 1971), Fu Cuo-i (zemřel 1974), Tcheng Taj-jüan (zemřel 1974), Sie Ťüe-caj (zemřel 1971), Mao Tun, Li Ču-čchen (zemřel 1968), Pagpalha Geleg Namgjal, Sü Te-cheng, Li Te-čchüan (zemřela 1972), Ma Sü-lun (zemřel 1970)
5. volební období (1978–1983)
Ulanfu, Wej Kuo-čching, Pcheng Čchung, Čao C’-jang, Kuo Mo-žo (zemřel 1978), Sung Žen-čchiung, Mao Tun (zemřel 1981), Sü Te-cheng, Ou-jang Čchin (zemřel 1978), Š’ Liang , Ču Jün-šan (zemřel 1981), Kchang Kche-čching, Ťi Fang, Wang Šou-tao, Jang Ťing-žen, Čang Čchung (zemřel 1980), Pagpalha Geleg Namgjal, Čou Ťien-žen, Čuang Si-čchüan, Chu C’-ang, Žung I-žen, Tchung Ti-čou (zemřel 1979)
od 1979 i
Liou Lan-tchao, Lu Ting-i, Li Wej-chan, Chu Jü-č’, Wang Kchun-lun, Čhökji Gjalcchän
od 1980 i
Che Čchang-kung, Siao Kche, Čcheng C’-chua, Jang Siou-feng, Ša Čchien-li (zemřel 1982), Burhan Šähidi, Čou Pchej-jüan, Čchien Čchang-čao
od 1981 i
Liou Fej (zemřel 1983), Tung Čchi-wu
6. volební období (1983–1988)
Jang Ťing-žen, Liou Lan-tchao, Lu Ting-i, Čcheng C’-chua, Kchang Kche-čching, Ťi Fang (zemřel 1987), Čuang Si-čchüan, Pagpalha Geleg Namgjal, Chu C’-ang, Wang Kchun-lun (zemřel 1985), Čchien Čchang-čao, Tung Čchi-wu, Tchao Č’-jüe, Čou Šu-tchao (zemřel 1984), Jang Čcheng-wu, Siao Chua (zemřel 1985), Čchen Caj-tao, Lü Čeng-cchao, Čou Ťien-žen (zemřel 1984), Čou Pchej-jüan, Burhan Šähidi, Miao Jün-tchaj, Wang Kuang-jing, Teng Čao-siang, Fej Siao-tchung, Čao Pchu-čchu, Jie Šeng-tchao (zemřel 1988), Čchü Wu, Pa Ťin
od 1984 i
Ma Wen-žuej, Mao I-šeng, Liou Ťing-ťi
od 1985 i
Chua Luo-keng (zemřel 1985)
od 1986 i
od 1987 i
Wang Feng, Čchien Wej-čchang
7. volební období (1988–1993)
Wang Žen-čung (zemřel 1992), Jen Ming-fu (do 1990), Fang I, Ku Mu, Jang Ťing-žen, Kchang Kche-čching (zemřela 1992), Pagpalha Geleg Namgjal, Chu C’-ang (zemřel 1991), Čchien Čchang-čao, Čou Pchej-jüan, Miao Jün-tchaj, Wang Kuang-jing, Teng Čao-siang, Čao Pchu-čchu, Čchü Wu (zemřel 1992), Pa Ťin, Ma Wen-žuej, Liou Ťing-ťi, Wang En-mao, Čchien Süe-sen, Čchien Wej-čchang, Chu Šeng, Sun Siao-cchun (zemřel 1991), Čcheng S’-jüan, Lu Ťia-si, Čchien Čeng-jing, Su Pu-čching, Ismail Ähmäd
od 1989 i
Chou Ťing-žu, Ting Kuang-sün
od 1990 i
Chung Süe-č’
od 1991 i
8. volební období (1993–1998)
Jie Süan-pching, Wu Süe-čchien, Jang Žu-taj, Wang Čao-kuo, Ngaphö Ngawangdžigme, Saifuddin Azizi, Chung Süe-č’, Jang Ťing-žen, Čou Pchej-jüan (zemřel 1993), Teng Čao-siang, Čao Pchu-čchu, Pa Ťin, Liou Ťing-ťi (zemřel 1997), Čchien Süe-sen, Čchien Wej-čchang, Chu Šeng, Čchien Čeng-jing, Su Pu-čching, Chou Ťing-žu (zemřel 1994), Ting Kuang-sün, Tung Jin-čchu, Sun Fu-ling, Ann Tse-kai, Henry Fok, Ma Man-kei
od 1994 i
Ču Kuang-ja, Wan Kuo-čchüan
od 1996 i
9. volební období (1998–2003)
Jie Süan-pching, Jang Žu-taj, Wang Čao-kuo, Ngaphö Ngawangdžigme, Čao Pchu-čchu zemřel 2000), Pa Ťin, Čchien Wej-čchang, Lu Ťia-si (zemřel 2001), Žen Ťien-sin, Sung Ťien, Li Kuej-sien, Čchen Ťün-šeng (zemřel 2002), Čang S’-čching, Čchien Čeng-jing, Ting Kuang-sün, Sun Fu-ling, Ann Tse-kai, Henry Fok, Ma Man-kei, Ču Kuang-ja, Wan Kuo-čchüan, Chu Čchi-li, Čchen Ťin-chua, Čao Nan-čchi, Mao Č’-jung, Paj Li-čchen, Ťing Šu-pching, Luo Chao-cchaj, Čang Kche-chuej, Čou Tchie-nung, Wang Wen-jüan
10. volební období (2003–2008)
Wang Čung-jü, Liao Chuej, Liou Jen-tung, Ngaphö Ngawangdžigme, Pa Ťin (zemřel 2005), Pagpalha Geleg Namgjal, Li Kuej-sien, Čang S’-čching, Ting Kuang-sün, Henry Fok (zemřel 2006), Ma Man-kei, Paj Li-čchen, Luo Chao-cchaj, Čang Kche-chuej, Čou Tchie-nung, Chao Ťien-siou, Čchen Kchuej-jüan, Ablät Abdurišit, Sü Kchuang-ti, Li Čao-čuo, Chuang Meng-fu, Wang Süan, Čang Chuaj-si, Li Meng
od 2005 i
Tung Chee-hwa, Čang Mej-jing, Čang Žung-ming
11. volební období (2008–2013)
Wang Kang, Liao Chuej, Tu Čching-lin, Ngaphö Ngawangdžigme (zemřel 2009), Pagpalha Geleg Namgjal, Ma Man-kei, Paj Li-čchen, Čchen Kchuej-jüan, Ablät Abdurišit, Li Čao-čuo, Chuang Meng-fu, Tung Chee-hwa, Čang Mej-jing, Čang Žung-ming, Čchien Jün-lu, Sun Ťia-čeng, Li Ťin-chua, Čeng Wan-tchung, Teng Pchu-fang, Wan Kang, Lin Wen-i, Li Wu-wej, Luo Fu-che, Čchen Cung-sing, Wang Č’-čen
od 2010 i
Edmund Ho
12. volební období (2013–2018)
Tu Čching-lin, Ling Ťi-chua (do 2015), Chan Čchi-te, Pagpalha Geleg Namgjal, Tung Chee-hwa, Wan Kang, Lin Wen-i, Luo Fu-che, Edmund Ho, Čang Čching-li, Li Chaj-feng, Su Žung (do 2014), Čchen Jüan, Lu Čan-kung, Čou Siao-čchuan, Wang Ťia-žuej, Wang Čeng-wej, Ma Piao, Čchi Sü-čchun, Čchen Siao-kuang, Ma Pchej-chua, Liou Siao-feng, Wang Čchin-min
od 2017 i
Leung Chun-ying
13. volební období (2018–2023)
Čang Čching-li, Liou Čchi-pao, Pagpalha Geleg Namgjal, Tung Chee-hwa, Wan Kang, Edmund Ho, Lu Čan-kung, Wang Čeng-wej, Ma Piao, Čchen Siao-kuang, Leung Chun-ying, Sia Pao-lung, Jang Čchuan-tchang, Li Pin, Bagatur, Wang Jung-čching, Che Li-feng, Su Chuej, Čeng Ťien-pang, Ku Šeng-cu, Liou Sin-čcheng, Che Wej, Šao Chung, Kao Jün-lung
14. volební období (2023–2028)
Š’ Tchaj-feng, Chu Čchun-chua, Šen Jüe-jüe, Wang Jung, Čou Čchiang, Pagpalha Geleg Namgjal, Ho Hau Wah, Leung Chun-ying, Bagatur, Su Chuej, Šao Chung, Kao Jün-lung, Čchen Wu, Mu Chung, Sien Chuej, Wang Tung-feng, Ťiang Sin-č’, Ťiang Cuo-ťün, Che Pao-siang, Wang Kuang-čchien, Čchin Po-jung, Ču Jung-sin, Jang Čen
Demokratická strana čínských rolníků a dělníků a její předchůdci
předsedové (a jejich předchůdci)
Teng Jen-ta (1930–1931) • Chuang Čchi-siang (1931–1938)Čang Po-ťün (1938–1958)Ťi Fang (1958–1987)Čou Ku-čcheng (1987–1988) • Lu Ťia-si (1988–1997)Ťiang Čeng-chua (1997–2007)Sang Kuo-wej (2007–2012)Čchen Ču (2012–2022)Che Wej (2022– )
V čele Demokratické strany čínských rolníků a dělníků a jejích předchůdců postupně stáli: generální sekretář ústředního sekretariátu Prozatímního akčního výboru čínského Kuomintangu (1930–1935) • generální tajemník ústředního výboru Akčního výboru čínského národního osvobození (1935–1938) • hlavní kontaktní osoba prozatímního ústředního výboru Akčního výboru čínského národního osvobození (1938–1947) • předseda ústředního výboru Demokratické strany čínských rolníků a dělníků (od 1947)
Čínská akademie věd
předsedové
Kuo Mo-žo (1949–1978)Fang I (1978–1981) • Lu Ťia-si (1981–1987) • Čou Kuang-čao (1987–1997)Lu Jung-siang (1997–2011) • Paj Čchun-li (2011–2020) • Chou Ťien-kuo (2020– )
Autoritní data Editovat na Wikidatech